Puckish and playful, Georges Perec infused avant-garde and experimental fiction with a wit and wonder that belied the serious concerns and concepts that underpinned it. A prominent member of the OuLiPo, and an abiding influence on fiction writers today, Perec used formal constraints to dazzling effect in such works as A Void--a murder mystery that contains nary an "e"--and Life A User's Manual, in which an apartment building, systematically canvassed, unfolds secrets and, ultimately offers a reflection on creation, destruction, and the devotion to art.

Before embarking on...

Perecova novela Co je to tam vzadu na dvoře za kolo s chromovanými řídítky? (1966) vychází z oulipovské tradice „potenciální literatury“ a na první pohled se vyznačuje rozvernou hravostí, jazykovou komikou i formální vytříbeností. Čtenářovu pozornost neudržuje ani tak příběh, líčící peripetie vojína s nezapamatovatelným jménem, jehož nejdramatičtější momenty autor rozmělní opakováním bezvýznamných detailů, jako spíše styl samotný. Text totiž obsahuje téměř všechny myslitelné řečnické figury a odráží tak Perecovu snahu vyčerpat v...

Perecův román W aneb Vzpomínka z dětství (1975) kombinuje dva zdánlivě nesouvisející texty: autobiografické vyprávění o životě malého chlapce za nacistické okupace a popis fiktivního ostrova poblíž Ohňové země, ovládaného a řízeného všudypřítomnými zákony sportu. Dokonalá organizace této „ideální společnosti” postupně degraduje před očima čtenáře v dystopický obraz nelidského pekla. Obě textové roviny se tak významově propojují a svým vzájemným působením vytvářejí znepokojivý celek evokující hrůzu holokaustu.

Život návod k použití (1978) je nejen? vrcholným dílem Georgese Pereca, ale i jednou z nejúchvatnějších a při svém záměrném omezení také nejkomplexnějších knih světové literatury 20. století – pro svou šíři, uspořádání, množství informací a odkazu°, humornou vynalézavost, ironii, jež ji prostupuje, a vytříbenou uměleckou formu bývá označována za „barokní realismus hraničící s burleskou“. Je vesmírem zhuštěným do rozměru domu, zbaveného přední fasády, v jehož útrobách se odehrávají příběhy pestrého panoptika obyvatel....

Georges Perec, employing lyrical prose meditations, lists, and inventories, conjures up the sixteen million people who, between 1890 to 1954, arrived as foreigners and stayed on to become Americans. Perec (who by the age of nine was an orphan: his father was killed by a German bullet, and his mother perished in Auschwitz) is wide-awake to the elements of chance in immigration and survival: “To me Ellis Island is the ultimate place of exile. That is, the place where place is absent, the non-place, the nowhere. Ellis Island belongs to all those whom intolerance and poverty have driven and...