Perecův knižní debut Věci (1965) je příběhem mladého páru, jehož vztah ke světu se uskutečňuje prostřednictvím vlastnění, spotřebou, nakupováním a pořizováním uměleckých předmětů, nábytku a pomůcek každodenního života. Jérôme a Sylvie se ocitají ve vleku touhy po luxusním žití, k němuž jim však jakožto příslušníkům střední třídy chybějí prostředky. Próza je psána po vzoru formalizovaného vyjadřování sociologických příruček a nezaujatého stylu literatury faktu. Třebaže sám Perec odmítal, že by byla odsouzením konzumní...

Život návod k použití (1978) je nejen? vrcholným dílem Georgese Pereca, ale i jednou z nejúchvatnějších a při svém záměrném omezení také nejkomplexnějších knih světové literatury 20. století – pro svou šíři, uspořádání, množství informací a odkazu°, humornou vynalézavost, ironii, jež ji prostupuje, a vytříbenou uměleckou formu bývá označována za „barokní realismus hraničící s burleskou“. Je vesmírem zhuštěným do rozměru domu, zbaveného přední fasády, v jehož útrobách se odehrávají příběhy pestrého panoptika obyvatel....

Georges Perec, employing lyrical prose meditations, lists, and inventories, conjures up the sixteen million people who, between 1890 to 1954, arrived as foreigners and stayed on to become Americans. Perec (who by the age of nine was an orphan: his father was killed by a German bullet, and his mother perished in Auschwitz) is wide-awake to the elements of chance in immigration and survival: “To me Ellis Island is the ultimate place of exile. That is, the place where place is absent, the non-place, the nowhere. Ellis Island belongs to all those whom intolerance and poverty have driven and...