Wyniki wyszukiwania:

Kniha s námi v šesti povídkách prosycených jemným humorem postupně stoupá ze stok Istanbulu a staropražského podzemí, přes přízemí brazilské džungle, uliček New Orleansu či harému damašského paši až do nadhledu Jizerských hor i australského pohoří Stirling Range. V ději se stále prolíná realita s fikcí, literatura se stává životem a život zase literaturou. A všudypřítomná hra s tajemstvím ctí Borgesův výrok, že záhada je posvátná, kdežto její rozluštění znamená pouhý trik.

Kniha je mozaikou zarámovanou jednou lokací a jedním stoletím. V krátkých kapitolách vedle objektivních dějin stojí osudy tamních rodin, jedinců i žijících pamětníků. Páteř tvoří trefné citace z dobových novin i literatury. Spolu s návratnými motivy a odkazy jde o kompozičně i myšlenkově sevřené dílo okořeněné autorovým vtipem, břitkostí či poetikou.
Zrodil se překvapivě živý a citlivý portrét Kučerova rodiště i bydliště, v němž vskutku originálně vyvstávají dramatické dějiny dvojjazyčného a bikulturního města. V jeho osudu,...

Bojí se sloni smrti? Cítí stromy bolest? Proč si tak rádi vyprávíme o koncích světa? Proč náš jazyk nestačí k popsání výzev dnešní doby? A jakou roli v tom všem hrají vědci? I takové otázky pokládal spisovatel a novinář Štěpán Kučera v rozhovorech, které vycházely od roku 2017 v Salonu Práva.
Nad souvislostmi antropocénu, věku člověka, se tu zamýšlejí primatoložka Jane Goodallová, kybernetik a filosof Ivan M. Havel, teolog Tomáš Halík, teoretický fyzik Carlo Rovelli, filosof a spisovatel Michal Ajvaz, sociolog Daniel Prokop, zoolog a...

Největší lekce dona Quijota s podtitulem Důmyslný derviš Sidi Hamet Ibn Enheli a voják Saavedra je trochu jako koláž, kde se historie setkává s mýty a příběhy již napsanými, přičemž středem zcela přirozeně prostupuje příběh nový, poutavý a s řadou aktuálních přesahů. Ostatně právě takové psaní je Štěpánu Kučerovi vlastní i v jeho předchozích knihách — za Projekt Gilgameš byl v roce 2020 nominovaný na cenu Magnesia Litera.

Děj Kučerovy nové knihy se skládá ze dvou hlavních příběhových linek. Zatímco v té první se autor...

Když autor pobýval v Alžíru, kde se chystal k vydání jeho román Největší lekce dona Quijota, napsal tam Alžírské arabesky. Nápaditě i zábavně v nich krouží na pomezí cestopisné reportáže, autofikce a beletrie, inspiraci našel také v orálním vypravěčství. K rozhovorům s tamními obyvateli přidává i mikropovídky a črty, písňové texty či úryvky z knih. Mozaiku spojuje téma jednoho města, v němž autor ohledává alžírskou společnost a kulturu. Představuje různá období, od pravěkých jeskynních maleb v pohoří Tassili, přes berberskou a...