Wyniki wyszukiwania:

Obrazová publikace Trilogie, jejímž autorem je básník, překladatel a fotograf Tomáš Jacko, může být pro mnohé trochu oříškem. Na první pohled je zřejmé, že autor své inscenované snímky, vynikající technickou precizností a téměř magickou prací se světlem, nedává jen tak na odiv – řazení do tematických trojic naznačuje, že jejich prostřednictvím vypráví. Jenomže vyprávění si lze těžko představit bez příběhu, a budeme-li v trilogiích příběhy hledat, snadno se můžeme ocitnout ve slepé uličce. Ano, „příběhovost“ z nich přímo...

Je dobře se při četbě ptát, co chtěl básník říci? Jinými slovy – je autor literárního textu garantem jeho významu? A je důležité, aby čtenář onen význam nalezl? Co potom čtenář sám, je pouhým konzumentem daného textu, nebo se i on může stát tak trochu autorem, a text do jisté míry dotvářet? A vůbec, co přesně si lze pod pojmy autor a čtenář představit? Filolog Tomáš Jacko nám předkládá přehled některých nezřídka protichůdných způsobů, jimiž se koncepty autora a čtenáře zaobírají literární teorie a filozofie několika...

Velmi neobvyklé poetické dílko známého básníka, překladatele a fotografa Tomáše Jacka, založené na rafinované hře s jazykem, s abecedou, s básnickou formou, s ilustračními fotografiemi. Současně chladná sonda zařezávající se s robotickou přesností do temného, dusivého, bezútěšného, ale i neskutečně vtipného a cynickou sebeironií překypujícího Jackova světa, který otrlejší čtenáři znají již z Jackovy předchozí sbírky Zítra už bude všechno v pořádku (2017).

Formálně průzračné verše, jimiž Tomáš Jacko ve své sbírce suverénně žongluje do všech stran, přibližují laskavě krutý svět, který se zdá být až děsivě přítomný. Hlavně ale budí dojem maximálně prožitého. Je to hra, nebo to není hra?
Tomáš Jacko je znám jako brilantní překladatel poezie, jemuž pokořování básnických forem a boření mýtů je spíš rozkoší než bolestnou výzvou. A čtenář se tak nyní může cítit až zaskočen, když se u tohoto autora dostane tak blízko, tak na dřeň „lyrickému subjektu“. Nechtěli bychom...

Kniha Slepí málokdy spojuje v harmonický celek dvě protilehlé sféry: text, působící jako nástroj verbálního vyjadřování skutečnosti, a fotografii coby médium neverbální povahy, která skutečnost zachycuje.
Každé z osmdesáti jazykovo-obrazových zastavení, z nichž publikace sestává, přitom poukazuje na problematičnost a nejednoznačnost jazyka i fotografie jako prostředků komunikace a popisu reality. Ne každou větu lze číst jen jedním způsobem, ne každá ústní promluva odpovídá jednoznačnému písemnému vyjádření. Fotografie mohou text...