Wyniki wyszukiwania:

Představa světa či jeho částí jako čitelného textu je v evropské kultuře hluboce zakořeněná. Prvním předpokladem této představy je alfabetismus a kulturní idea knihy, druhým pak nahlížení světa jako smysluplného a koherentního celku, jehož části nesou význam a jsou ve vzájemných vztazích: mají „sémantiku“ a „syntax“. Začít hledět na svět jako na řád znaků ale následně znamená ptát se: Jakým písmem a jazykem je napsán? Lze jej vůbec přečíst? Kdo jej napsal? Proč? Lze tento text měnit, přepisovat?
Problém vědomé změny a...

Osvícenský encyklopedismus, představovaný např. Chambersem, Diderotem a dAlembertem či projektem Encyclopaedia Britannica, se velmi lišil od předosvícenského encyklopedismu Alsteda, Bisterfelda, Komenského nebo Leibnize. Osvícenská encyklopedie byla sama o sobě (ze strukturního hlediska) slovníkem hesel, rejstříkem, abecedním seznamem doplněným křížovými odkazy či, nanejvýš, přehledovými schématy. Předosvícenská encyklopedie oproti tomu považovala rejstřík za studijní pomůcku, tematickou stavbu pak za organizační, metafyzicky založený princip svého...

Jan Amos Komenský zaujímá v literatuře k dějinám hledání dokonalého jazyka zvláštní postavení: každý ho zmiňuje, téměř nikdo mu však nepřisuzuje zásadnější roli či originalitu. Přesto Komenského projekt dokonalého jazyka originální byl, a to svým spojením přísně racionalistického přístupu s hluboce eschatologickým, dokonce milenaristickým očekáváním. Tato kniha proto nahlíží Komenského podnik jako logicko-teologický, a tímto prizmatem jej uvádí do souvislostí intelektuálního prostoru raně novověké republiky učenců....