Wyniki wyszukiwania:

Může být skleněné oko živé? A co mrtvý muž? Můžeme se na běžné cestě ocitnout tam, kde se všechno mění? Končí náš pokoj protější stěnou? Vede cesta přes děsivá místa k území míru a bezpečí? A co všudypřítomní ptáci, stromy a další rostliny? A co zjistí plážový slunečník? Co se šílenou sousedkou? Co vidí vyšetřovatel příčin požáru? Tohle je uvnitř sbírky básní Lukáše Marvana Mrtvý muž a skleněné oko , kterou držíte v ruce.

Básně ve sbírce Někoho mi připomínáš, označené rokem vzniku, jsou dosud nepublikované. Narazil jsem na ně náhodou ve svých rukopisech. Setkal jsem se tak sám se sebou, asi o třicet let mladším. A připadá mi, že si celkem rozumíme.

V dubnu 2003, po půlročním pobytu v Asii, odložil Lukáš Marvan roucho buddhistického mnicha a vrátil se ze srílanské džungle zpátky do Čech, aby zde znovu vplynul do každodennosti čtyřicátníka s jejími radostmi i starostmi. Konfrontoval tak zkušenost, kterou získal v asijských klášterech, s všední realitou západního člověka. Ovlivnilo meditační poznání prázdnoty a pomíjivé podstaty skutečnosti jeho zdejší život? Jak? V autobiografické knize reflektuje uznávaný básník a prozaik deset let svého života „po návratu“. Popisuje svou cestu k...