Wyniki wyszukiwania:

Od osvobození k nové totalitě vychází jako souhrn přednáškového cyklu, který ve VKC ŽMP proběhl v roce 2008. Sborník se zabývá dosud méně známými tématy židovských dějin po druhé světové válce. Autorům šlo o to, ukázat, jaké strategie budoucnosti a modely života volila židovská menšina, jejíž přeživší příslušníci byli zbaveni domova, zdraví, majetku a museli se vypořádat s fenoménem hluboké životní diskontinuity. Vzhledem k tomu, že vědecká diskuze a odborná literatura se k tomuto tématu vyjadřuje velice pozvolna, je tento sborník...

Předmětem zájmu autorského kolektivu jsou přírodní útvary, které se staly městskými, národními či státními symboly. Symboly autoři chápou ve významu, který jim dal Max Weber (jako podmínku vytváření sociálních vazeb). Současně jim přisuzují funkci utváření, posilování a prezentace identit. Přírodní útvary jsou zkoumány z pohledu etnologa, muzikologa, religionisty a právního historika.

Kniha věnovaná identitě strukturované židovské menšiny v českých zemích v první Československé republice vytváří celek s monografií Židé v českých zemích po šoa - Identita poraněné paměti (Marenčin PT 2016).
Jejími hlavními tématy jsou společensko-politická východiska minority po vzniku státu, v jeho zlatém období a v době sílícího ohrožení československé demokracie ve třicátých letech minulého století. Syntetické zpracování se však věnuje také reakcím českožidovského a národněžidovského (sionistického) hnutí na dobovou...

Dějinná traumata v minulém století jsou v knize představena čtyřmi klíčovými událostmi československých dějin: mnichovskou dohodou (1938), symbolizující „Bílou Horu 20. století“, kterou prorežimní propaganda využívala k legitimizování poúnorového režimu, necelým prvním rokem po osvobození Československa , kdy na příkladu osvobozené Bratislavy (4. dubna 1945) můžeme sledovat na pozadí bytové krize rozpad pravidel práva a morálky, únorovým převratem (1948), jenž zcela převrátil společenské hierarchie a vedl k násilnému přesidlování...