Wyniki wyszukiwania:

Rozklad sebeobrazu člověka v době antropocénu, tedy tzv. epoše lidstva, jde ruku v ruce s pochopením jeho kulturní i materiální prekarity a možného vyhynutí. Zpomalený, ale vytrvalý kolaps ekosystémů nevěstí komplexním druhům nic dobrého, a čím dále a hlouběji dohlédne nahá opice realitu světa, tím rychleji ztratí půdu pod nohama a nebe jí spadne na hlavu. ReturnSelf.New nabízí manuál pro apoptózu toho, co je třeba zanechat za sebou, abychom se mohli stát tím, čím je třeba.

Svět je v superpozici. Svět, který je rozsáhlou sítí vzájemně propojených materiálních i nemateriálních věcí. Většinu dne vidíme, vnímáme a in- teragujeme jen s povrchem, který je malým oknem do této sítě. Ovšem právě to, co je pod povrchem, má na naše životy největší vliv. Skrývají se tam všechny kulturní axiomy, jež nezpochybňujeme, a na nich je vše také postaveno. Superpozice říká, abychom se pod povrch podívali a začali si s těmi nitkami hrát. Pokud je totiž vše propojeno – genderové role, biologie s kulturou, člověk a technologie...