V tomto svazku je vůbec poprvé vydána Patočkova korespondences komeniology, např. s norskou komenioložkou českého původuM. Blekastadovou, se S. Sousedíkem, dále pak s L. Mašínovou, J. Popelovou, J. Ludvíkovským, J. Bramborou aj. Edice poskytne pramennýzáklad pro úplnější poznání díla našeho předního interpreta Komenského,pro dějiny filosofie a literatury i pro politické dějiny20. století. V tomto ohledu je zvláště cenným pramenem korespondenceM. Blekastadové z doby bezprostředně po smrti J. Patočkys předními evropskými vědci (např. s L. Landgrebem,...

Druhý díl Fenomenologických spisů zahrnuje fenomenologické texty,které Jan Patočka uveřejnil doma či v zahraničí po roce 1949. Vzhledemk tomu, že se v padesátých letech zabýval převážně studiema vydáváním díla J. A. Komenského, pochází první velká práce tohotosvazku až z roku 1965. Svazek tedy obsahuje pozdní autorovu fenomenologickou tvorbu a představuje ústřední část celých Sebraných spisů.

První svazek třetího dílu Fenomenologických spisů zahrnuje nepublikované rukopisy z let 1939–1945, v nichž Patočka dále rozvíjí svou koncepci fenomenologie z konce 30. let: na místo transcendentální subjektivity staví neobjektivovatelné nitro a v souvislosti s tím usiluje o vypracování nové teorie intencionality

Jádro Lovaňských přednášek tvoří výklad tří významných příspěvků k rozvoji moderního vědeckého myšlení, na jejichž vzniku se podílelo prostředí českých zemí. Jde o Keplerovu astronomickou fyziku, Komenského projekt univerzální výchovy a Bolzanovo vědosloví. Spojnicí mezi těmito koncepcemi je ideál sjednoceného vědění. Rámcem Lovaňských přednášek je zamyšlení nad kulturními dějinami českých zemí obsahující kritiku jejich národního pojetí inspirovaného Herderovou filosofií.