Básnická sbírka obsahuje texty z let 2014-2022. Autor se zabývá nejen všednodenností v digitální kultuře a zkoumá, jak se popisnost jazyka komprimuje, je-li vztažena k digitalitě, ale píše i o ránech, probouzení či vztazích. Vzájemné prostupování těchto dvou poloh lidské identity tvoří rámec všech základních všedních situací, jejichž je technologie novým slovesem, hybatelem či filtrem.

V textu Koleje jsou pevně přibité k vidění rozvíjí Luboš Svoboda svůj koncept imaginace digitality. Na základě zážitku z virtuální reality, ale i ze světa, do něhož se vrací a jehož proměny zaznamenává, vzniká svébytný básnický text s podstatným jazykově experimentálním rozměrem, na nějž poukazuje už podtitul reportáž z rozhraní. Autor na jedné straně analyzuje své prožitky, myšlenky i fyziologické reakce na pobyt ve virtuální realitě; na straně druhé pak hledá vlastní způsob jak tuto komplexní zkušenost, která v mnoha ohledech...