Spontánní akce z podzimu 2007, mumifikace spadlého stromu v lesíku na Krejcárku, která se rozvinula v koloběh přírodního cyklu připomínající pohřební rituál, který vyvrcholil spálením hranice během „čarodějnic“ a rozprášením popela na místě, kde strom rostl, velkou roli tu hrál zásah pražské správy lesů, jež jsem využil a posunul tak celou věc dál.
Dokumentace a tělo stromu se staly součástí výstavního projektu Pod čarou.

Jarní naděje po uvolnění napětí přinášela modř a během léta i s trochou zeleně vytvářela obrazy mořských nebo nebeských krajin, kde bytosti chtějí rády spočinout. Při podzimním návratu nebezpečí jsem naopak bytosti nechával projít utrpením a určitým přerodem k novému, v reji planet a v astrálním ohni. Jak modrá, tak červená navazují na má předchozí období, ale hutnost a použití barev navozují jinou atmosféru. Jan Hísek Kniha zahrnuje poslední obrazy Jana Híska (1965), jednoho z nejosobitějších malířů a grafiků střední generace....

Portréty copaté dívky a otlučených věcí ze starého domu nakreslené černým pískem. Zobrazení prostá, vykořeněná ze sudetského kdysi, tak intimní, že vyvolávají ostych. Víc vzpomínka než skutečnost. Pak klíště, lesní mravenci, netopýr, pavouci, lišaj a další pohledům skrytí obyvatelé místa. Zachycení na přírodním papíře z himálajských rostlin, jehož struktura připomíná lidskou kůži. Formáty přes dva metry, jako by zdůrazňovaly, že záležitosti člověka pomíjejí, ale příroda je věčná. Mezi nimi na ramínku uniforma BDM,...