Českému čtenáři se dostává do rukou překlad zajímavého středověkého díla dominikánské tradice. Čtvrtý nástupce svatého Dominika (generální magistr řádu) sepsal pro bratry příručku, jak kázat (a především jak nekázat). Kazatelům i jejich posluchačům může být útěchou vědomí, že problémy, se kterými se potýkáme dnes, už se řešily v polovině 13. století.
Vychází v roce 800. výročí založení řádu bratří kazatelů.

Humbert z Romans († 1277), pátý magistr Řádu kazatelů, ve svém okružním listu adresovaném celému řádu rozebírá tři řeholní sliby, poslušnost, chudobu a čistotu, a s nimi spojené ctnosti, pokoru a trpělivost. Jeho cílem je povzbudit bratry v jejich povolání kazatelů Slova a připomenout jim základy řeholního života a dominikánské spirituality. Humbertův pohled je realistický, nepřehlíží lidskou omezenost, slabost a hřích, ani nezastírá náročnost kazatelského povolání. Zároveň je však plný naděje a důvěry, neboť ví, že člověk ve svém...