Předkládaná edice zpřítomňuje polemické střetnutí stoupenců formalistického a marxistického pojetí umění, k němuž došlo v Rusku (SSSR) v první polovině dvacátých let minulého století. Cílem je ukázat vymezování obou přístupů k literatuře, stejně jako vývoj a důsledky dané konfrontace. Polemika mezi marxismem a formalismem představuje zásadní střet určující pro utváření veškerých uměnovědných disciplín po celé 20. století. Metodologie formální školy (zastoupená zde V. Šklovským a B. Ejchenbaumem) akcentuje analytický,...

Kniha přibližuje jeden z fenoménů narativní strategie, který ruský literární vědec Boris M. Ejchenbaum na počátku 20. století pojmenoval termínem „skaz“ a spojil s oblastí spontánního mluveného vyprávění. Výklad je rozdělen do dvou částí: první část přináší teoretické uchopení problematiky, zatímco druhá se zabývá interpretacemi konkrétních uměleckých textů. V rámci prvního oddílu je načrtnut kontext formalistického přemítání o literatuře (zejména prózy) jakožto báze, odkud Ejchenbaumovo uvažování vyrůstá. Nastíněna je...

Dílo Leonida Ivanoviče Dobyčina (1894–1936?) je v posledních letech (znovu)objevováno nejen v Rusku, ale i za jeho hranicemi. Za života autor vydal pouze tři útlé knihy: povídkové soubory Setkání s Liz (1927), Portrét (1931) a román Město En (1935). Nepřijímal většinové vzorce chování a v realitě carského Ruska i Sovětského svazu nacházel množství groteskních rysů, demaskujících oficiální ideologii. Když pracoval na své poslední knize, potýkal se již s nepřízní sovětské moci; na schůzi leningradského Svazu spisovatelů v roce 1936 byl obviněn...

Sbírka básní.
Nejprve na sebe upozornil. / Poté se blýskl. / Dalšího úspěchu dosáhl. / Není to jistě poslední. / Není to ani poprvé. Již četní recenzenti si všimli, že. / Našemu čtenáři je znám také díky. / Jsme rádi a je právě načase abychom.