Druhá básnická knížka Šimona Leitgeba vychází tři roky po jeho pozoruhodném debutu a v mnohém na něj navazuje. Stále se přidržuje dětské či mladické perspektivy, znovu jsou básně ukotveny v koncizním rámci, jenž má tentokrát podobu příběhu rozděleného do tří oddílů. Oproti syrovosti první sbírky nicméně nové texty vykazují melancholické zjemnění a větší míru obraznosti, která místy nabývá až symbolistního rázu. Svět se ukazuje jako podivné místo k existenci.
Kniha získala v roce 2021 prestižní Cenou Jiřího Ortena.

Debutová básnická sbírka mladého českobudějovického autora zaujme čtenáře svou kompaktností a rozhodností tvůrčího gesta. V nestrojených, silně prozaizovaných promluvách se Šimon Leitgeb vrací do doby vlastního dětství a raného dospívání, která pominula teprve nedávno.
Jako zúčastněný pozorovatel přibližuje prostřednictvím řady mikroportrétů tragikomických figurek ze své blízkosti svět předměstské banality i osudovosti. Třebaže autorův výraz působí dost syrově, jeho spodním tónem zaznívají bolestná nostalgie a (snad ...