Nejpozoruhodnější současný ukrajinský spisovatel Taras Prochasko přepisuje historii rodných Karpat a s nimi celé střední Evropy, ve které je, jak známo, vše provázáno a všechno souvisí se vším. Nepíše ale alternativní dějiny, nýbrž propojuje místa do posloupností a ukazuje, že právě tak vznikají lidské osudy. Jeho román Jinací i esejistické povídky jsou magické, zenové, filosofické, estétské, prodchnuté melancholií a humorem. Autor v nich vede čtenáře borůvkovými stezkami, kolem starých vil po úbočích Karpat, dusnými kupé ukrajinských...

Krtek je reportér Lesních novin, a když si jeho žena potřebuje trochu odpočinout a zacvičit na basu, nosí si táta nejmladší ze svých třinácti krtčat v kapse do práce. Tak se Vrněnka s Tlapkou začnou rozkoukávat po světě. A ať je jaro, léto, nebo podzim, je pořád co vidět: třeba modrou kouli, z níž se vylíhne pták, krtka, co se topí v řece (a potřebuje zachránit) nebo malou zaječici, které se ztratila maminka... A taky sníh, když se zrovna začne sypat. Příběh o tom, jak je dobré mít kamarády a pomáhat všem, co to potřebují, je určen...

Tatínek s maminkou a jedenácti krtčaty se vydali na hřbetech vran do dalekých krajů - tam, kde je teplo a kde rostou sladké hrozny, ze kterých se dá nasušit spoustu rozinek na zimu. Doma, v Bukovém lese, zůstali jen Vrněnka, Tlapka a zaječice Martina. Děti doma statečně hospodaří a s kamarády - bobřetem Hoblinkou a veverkami Žužikou a Eržikou - si užívají léta, jak se patří. Také se spřátelí s gangem divočáků, potkají tajemného sběratele obrazů pana Hranostaje a pravidelně navštěvují kavárnu Pod Dubem, kam už brzy zavítá věhlasná zpěvačka...