Kniha usiluje o dialog mezi současným afektivním obratem v humanitních vědách a zkoumáním filmové formy.
Východisko tvoří model dvousměrného pohybu mezi melodramatickým excesem a afektovou teorií.
Melodramatický (nad)žánr využívá určitý repertoár excesivních výrazových prostředků k vyjádření krajních emocionálních stavů či situací, zejména utrpení, které plyne z nedosažitelnosti objektu touhy.
Tento melodramatický exces se typicky uplatňuje v momentech, kdy děj ustrne v symbolickém uspořádání a vše se soustředí na gesta a...