Kniha pojednává o dějinách pozdně gotické a renesanční architektury v Praze. Pozornost věnuje nejen jednotlivým významným stavbám a osobnostem, které se výrazně zapsaly do dějin pražské architektury (Benedikt Ried, Bonifác Wohlmut a mnozí další), ale také urbanistickému vývoji města a jeho odrazu v prvních vedutách. Vedle staveb samotných text sleduje i vliv nových médií (grafika, knihtisk - zejména ilustrovaný architektonický traktát) na podobu města v době zásadní proměny evropské kultury. Stranou pozornosti autora nezůstal ani sociální kontext...

„Přestože se v této knize mluví převážně o tom, jak města vypadala v minulosti,“ píše autor v úvodu, „skutečná otázka, kterou si klade, zní, jak město bude vypadat v nadcházejícím tisíciletí.“ Kniha se zabývá nepřeberným znakovým bohatstvím měst, vytvářejícím stabilní rámec životů jejich obyvtel. „Hluboké město“, které svou sémantickou hloubku často čerpá z imaginárních vztahů k antickému Římu, umožňuje maximum komunikace i sociálních interakcí. Evropská historická města k tomuto typu měst vesměs patří, ale vlivem...