Monografie představuje úvod do Freudova učení, klade si otázky, jak Freud přemýšlel, na jaký rozpor nebo nedostatek svých předchozích textů reagoval, ale také, jak mohou být další interpretace či resumé jeho díla zavádějící. Vybraná série Freudových děl představuje korpus dat, jímž nás autor chronologicky provází.
Obsahová osa knihy je výsledkem určitého předběžného čtení Freuda a programového přístupu k němu. Autor si na základě dosavadní zkušenosti vybírá určité hledisko – hledisko pudu –, který podle názoru autora odlišuje...

Monografie se věnuje „profesionálnímu rodičovství“, reformě ústavní péče na Slovensku, jež probíhá v analogické podobě i v Česku.

Její těžiště spočívá v kazuistikách devíti malých dětí ze tří profesionálních rodin. Je přitom sledován stadiální vývoj dítěte (podle koncepce D. Winnicotta), jeho závislost na interakci s matkou, posun ve vztahu k ní a její řešení dilematu mezi „profesionálkou“ a matkou navždy. Tištěný text je doplněn internetovým přístupem k výchozím, surovým datům ze zúčastněného pozorování a z...

Kniha přináší interpretace básní jedné z Rilkových stěžejních sbírek, česky známé jako „Sonety Orfeovi“. Po německém znění každého sonetu následuje doslovný překlad, poté komentář autora a résumé komentáře německého rilkologa Hermanna Mörchena (orientovaného heideggerovsky) a Ernsta Leisiho (orientovaného na sémantický strukturalismus); porovnávány jsou přitom též interpretace v českých překladech (V. Renč, V. Holan, J. Pokorný, T. Vítek, A. Misař, M. Suchomel). Práce je zaměřena proti patetizaci Rilkovy poezie. Závěrečnou část...

Kniha obsahuje nový překlad Freudovy „Analýzy fobie pětiletého chlapce“ s komentářem pod čarou, dále kondenzaci Lacanova semináře o Hansovi opět s komentářem, a nakonec alternativní, vlastní autorský pohled na Hansovu fobii, opřený o jiné než Lacanovo interpretační schéma.

V lednu 1908 pošle Freudovi jeden účastník vídeňských psychoanalytických středečních setkání svou obvyklou zprávu, jak se vyvíjí jeho téměř pětiletý syn Hans, ovšem tentokrát ne dobrou: Hans má strach, že ho na ulici kousne kůň!

Tak začíná...

V sebelépe vyložených snech musíme často nechat ve tmě nějaké místo, poněvadž si povšimneme, že se tam zvedá uzel myšlenek snu, který se nedá rozmotat, který už ale ani nedodal k obsahu snu žádné příspěvky. To je potom pupek snu, místo, v němž sen nasedá na nerozpoznané. Myšlenky snu, na které při výkladu narazíme, musí přece zcela všeobecně zůstat bez zakončení a vybíhají na všechny strany do síťovitého propletence našeho myšlenkového světa. Z hustšího místa tohoto pletiva se pak zvedá přání snu jako houba z mycelia. (Freud,...