Jiří Valenta (1936 -1991), významný malíř českého informelu a protagonista takzvaných Konfrontací. Po opuštění Československa v roce 1968, navázal na svou dosavadní tvorbu, ale nepodařilo se mu najít napojení na německou galerijní scénu. V roce 1975 přestává malovat a začíná v tajnosti fotografovat, své práce ovšem nijak neprezentuje a nechává je pouze ve formě diapositivů. Zemřel v Kolíně nad Rýnem.

Poutníci , kteří opustili svou zem, dosud neznalí nového jazyka země, do které dorazili , se obracejí na veřejného písaře. Pomáhá jim vyplňovat nezbytné úřední dotazníky. Vše, co se nevešlo do úředně vymezeného prostoru formulářů, ukládá se písaři v hlavě. Poznal jsem jeho kancelář, jeho návštěvníky a jejich příběhy. Protože nejsem nucen krátit tyto osudy do omezeného prostoru kolonek, do otázek a odpovědí, rozhodl jsem se, že tuto svobodu využiju a příběhy napíšu.

Jak se vvyvíjela poválečná podoba českého zábavněhudebního divadla? Všechno začíná v okamžiku, kdy výnosy ministra Zdeňka Nejedlého zbavily toto divadlo jednoho z jeho základních atributů – soukromopodnikatelského systému provozování. A končí naopak ve chvíli, kdy v roce 1992 premiérou Les Misérables v soukromé produkci došlo ke znovuobnovení tohoto systému a do tehdejšího Československa se vedle stávajících statutárních scén opět vrátili i divadelní podnikatelé. Mezi těmito okamžiky se klene půlstoletí, ve kterém můžeme zaznamenat...

Katalog malířské skupiny Obr. ve vskutku velkorysé grafické koncepci Aleše Najbrta přibližuje práce čtyř umělců nastupující generace. Malíři Josef Achrer, David Hanvald, Martin Krajc a Karel Štědrý ve spolupráci s kurátorem Martinem Dostálem dokazují, že tradiční umělecký obor se svými technickými i estetickými nároky má dobře vykročeno vstříc další zářné existenci.

Mládí voní medem, hořkne trapasy a sládne vzpomínkou. V pozadí klukovských rošťáren, trápení s láskou jsou jen lehce načrtnuty příběhy lidí, které semlela doba. Nepřátele lidu a strach potlačující člověka najdete v knize také, ale starosti dospívání hrdinu a jeho klukovskou partu zaměstnávají nejvíce. Všichni jsme prošli trápením dospívání, každý si někdy o sobě myslel, že je na něj děsná podívaná a chová se jako dřevo, ale jen Ivan Kraus to dokáže skvěle popsat.

Dva tisíce osm set znaků s mezerami je maximální rozsah pro fejeton v Lidových novinách. Problém není se do rozsahu vejít, ale najít pravidelně vhodný nápad. Na příspěvek fejetonisty čeká netrpělivě redaktor, který tak často bere stejný lék na žaludek jako autor. Ivan Kraus se ke každotýdennímu psaní fejetonů sice nikdy neuvázal, ale často zaskakoval za kolegy, kteří nemohli svůj fejeton dodat – výběr z nich přinášíme v této knize.

Ivan a Jan Krausovi uvažují, zda by nebylo jednodušší, kdyby se nás nejen počítač, ale i život zeptal: zda změny, které jsme udělali, chceme také uložit. Originální a autentické autorské čtení doplňuje řada vtipných glos a poznámek. Komplet obsahuje šest záznamů představení z pražské Violy, kde známý herec a televizní moderátor Jan Kraus vystupuje se svým bratrem Ivanem Krausem, autorem úspěšných humoristických knih. Bratři Krausovi zde čtou úsměvné povídky z Ivanových knížek. Komplet obsahuje tituly: Pozor, žít je nebezpečné!, Fantom...