Osudy známého autora předloh k meziválečným filmovým veselohrám se po druhé světové válce radikálně změnily. Byl vyločen ze Syndikátu spisovatelů a nucen k angažované tvorbě. Žák se však nevzdal svých tématů a psal si po svém. I zde se objevuje sport jako jeden z význačných komponentů, ale vystupuje tu v úplně opačné roli - symbol materialistického přístupu k životu, který je tu prolamován zásahem metafyzických sil(čtvrtý rozměr, odpoutání duše, účinek modlitby).

Román Na úsvitě nové doby navazuje na satirickou kroniku Konec starých časů, v níž Jaroslav Žák zaznamenal bouřlivý průběh Února 1948 na malém městě. Popřevratové dění v Pepově Týnci nad Lesy (jehož reálným předobrazem byla autorovi východočeská Jaroměř) podává opět s groteskní nadsázkou, v níž o to víc vystoupí zrůdné a děsivé rysy lokálního hašteření o moc. Po opojné revoluční noci se všichni probouzejí nejen do nového dne, ale rovnou do nové doby: v ní na sebe nedá dlouho čekat zatýkání příliš bujné mládeže a...