Hravé básničky Pavla Šruta, laureáta Ceny Jaroslava Seiferta, plné fantazie a slovního humoru, které najdou své čtenáře nejen mezi dětmi.

Kniha desetiletí pro děti podle ankety sdružení Litera.

Je to nejobratnější lupič všech dob a dosud nikdy nebyl dopaden. Možná i vám se včera nebo právě v této chvíli ztratila ponožka. Kdo za to může? Lichožrout! Záhadný tvor, který žere ponožky a z párů dělá licháče.

Do jejich tajemného světa pronikla autorská a ilustrátorská dvojice Pavel Šrut – Galina Miklínová a vynořila se s napínavým a vtipným příběhem jedné lichožroutí rodinky, starého mládence pana Vavřince a malého nešiky lichožrouta Hihlíka.

Po dětmi a jejich rodiči oblíbených knížkách Veliký tůdle a Příšerky a příšeři je Šišatý švec a myšut zřetelnějším návratem k anglickým říkadlům jako k trvalé inspiraci básníka, spisovatele a překladatele Pavla Šruta. V prvním oddíle Šišatý švec nalezneme volné variace překladů anglické poezie pro děti, tzv. nursery rhymes, které mají dlouhou tradici, v knižních souborech vycházely už od 17. století, mají tedy i notu lidovou, folklorní a tradiční, i když ta nonsensová a humorná (někdy černě) v nich převažuje. Ve stejném duchu...

Strašení je vážná a zodpovědná práce. Je to zaměstnání jako každé jiné, a proto k němu potřebujete talent a vzdělání. A tak to strašidýlko Stráša, které se narodilo do rodiny s dlouhou strašidelnou tradicí, v životě vůbec nemá jednoduché. Všeho se totiž bojí. Tmy, zvuků, stínů, dokonce i svého vlastního jména. Jeho kamarád Matěj je ovšem z trochu jiného těsta. Umí spoustu úžasných věcí, i když většinu z nich má zakázanou. Pak se ale ztratí Strášova kamarádka kočka Luisa a vypadá to, že Stráša bude muset překonat sám...

Nová knížka Aleny Mornštajnové zavede děti do školy pro vodní kapky. Jmenuji se Ája, jsem kapka a bydlím v nebeském rybníku. To jako v nebi? Ale kdepak! Nebeský se říká všem rybníkům, do kterých nepřitéká žádný potok a napájejí se jen a jen vodou padající z nebe. To ovšem znamená, že my kapky se máme co ohánět, aby rybník nevyschl a dobře se v něm žilo. A proto jsem letos začala chodit do školy, abych se tam všechno potřebné naučila. Třeba přeměňování — v páru, led nebo sněhové vločky. A taky splývání po proudu, skákání ze...

Z rodné hroudy zdrhli tryskem. A už sviští ostopéro ke hvězdám, i když ani tam nebude nouze o úklady!
Stověžaté Město nad Hltavou je partě H2O – teď už sedmákům Hubertu, Hugovi a Ofélii – malé, takže touží po výpravě daleko za humna vyšponované fantazie. Když je kuráž zavede až do kabinetu kuriozit v Klamantinu, ukořistí v něm Zlatou slzu, která jako divá touží letět slunci vstříc. S touhle mocnou vychytávkou na anténě se jejich přibližovadlo Abramis rázem mění v raketu a už si to hasí druhou kosmickou rychlostí k Protizemi: bájné...

Hugo, Hubert a Ofélie, parta žáků základní školy Evelíny Saturejkové, s pomocí zmenšovacího paprsku tentokrát luští tajuplné poselství ukryté do snů, řeší záhadu lidí čučících do skříněk s kličkou a vydává se na výpravy v létající dodávce Citroën typ H z vlnitého plechu, aby překazili pikle zlotřilého vědce Vulpese. O překvapivý závěr se postará přístroj zvaný mozkocuc a zoubky mluvícího kuňáka Kuneše.
Knížka je plná vtipu, zajímavostí a obrázků. Vyšla s laskavou podporou skupiny Veolia Česká republika. Hodí se nejvíc...

Už je jim i časoprostor malý. Takže v něm neváhají přikročit k velkolepé opravě.

Co pohledáváme s partou H2O z Města nad Hltavou zrovna na Kletenské pláni o 1. máji 1958? Přidali se snad Hubert, Hugo a Ofélie k manifestujícím za světlé zítřky v době temné jako povidla uvařená z asfaltu? Houby, soudruzi budovatelé. Tihle tři tu číhají naprosto správně a za chvíli zarazí, co splašená historie napáchala. To bylo tak… Kdyby geniální Hubert nesestrojil časočlun schopný proplouvat epochami, ušetřil by si s kamarády studenou koupel v...