Legendární divadelní režisér se v roce 1975 ocitl za zdmi bohnické psychiatrické léčebny. Hledal zde ochranu před světem, který se jej rozhodl ponížit a zlikvidovat. Součástí terapie byl zápis krátkých, stručných postřehů a poznámek. Občas úsměvný, jindy až mrazivě drsný a přesný popis života v socialistickém Československu.
Předmluvu napsala a načetla autorova dcera, herečka Kateřina Macháčková.

Před dvaceti lety zaujaly čtenáře vzpomínky M. Macháčka Zápisky z blázince. Nyní vychází druhý svazek z pozůstalosti významného českého herce a režiséra, který vypovídá svou autenticitou o zážitcích a postojích autora z doby normalizace, která dramaticky poznamenala život a tvorbu českých umělců.