V knize autora Miloše Doležala, Toufarova životopisce, navštívíme místa, provázaná se životem, činností a smrtí jedné z prvních obětí komunistického režimu u nás – faráře z Vysočiny Josefa Toufara (1902 – 1950), dnes vedle Milady Horákové nejvýmluvnějšího symbolu totalitní manipulace u nás. Hlavním územím a krajinou Toufarova života byla Vysočina – jak ta moravská na Jihlavsku /rodná obec Arnolec u Polné, Zhoř aj./, tak ta česká /Zahrádka, Číhošť, Havlíčkův Brod, Chotěboř, Želiv/.

Skrze sto dvacet zastavení sledujeme...

Německo stále okupuje většinu kontinentální Evropy. Třetí říše vede totální válku a nepře-stává vyvolávat temné běsy. Poslední měsíce druhé světové války a protektorátu jsou dobou zrychleného času, shluku dramatických dějů a rozuzlením řady příběhů. Někteří na sklon-ku války vysílením umírají, jiní si v obklíčení nepřátel berou život, další zbaběle utíkají.Čtyři dokumentární povídky vyprávějí čtyři české příběhy. Osudy neokázalých hrdinů, ale také jejich pronásledovatelů, trýznitelů a vrahů. První líčí...

Básník, rozhlasový redaktor a dokumentarista Miloš Doležal (nar. 1970) se v útlé knížce s podtitulem „střepy a střepiny z městečka 70. a 80. let v Československé socialistické republice“ vrací do svého dětství na Vysočině a v cyklu miniatur, zápisků, tragikomických historek a drobných příběhů zaznamenává reálsocialismus v schizofrenických disproporcích, absurditě a banalitě. Normalizace učinila z figur figurky, starý svět dožívá kdesi na okraji, kariéristé se chopí příležitostí, výklad dějin je ve škole lživě překroucen a nad...

Jak reaguje člověk v mezních situacích? Jaké následky nese spolupráce s okupantem či úpis ďáblu? Naše novodobá historie není dlážděna jen hrdinstvím, obětavostí a zásadovostí, ale také selháváním, zrádcovstvím a kolaborací. Miloš Doležal, který se dlouhodobě zabývá postavou mučedníka komunismu faráře Josefa Toufara, se tentokrát zaměřil na období protektorátu. Stopy po hlavních aktérech jeho knihy jsou i dnes znatelné a krvavé. Autor však nesoudí lidi ani dějiny, spíše pozorně rozplétá osudové okamžiky, snaží se porozumět vnitřním...

V životě básníka, grafika a překladatele Bohuslava Reynka patřilo přátelství s Janem Franzem mezi ty nejintenzivnější a nejniternější. Přestože byl Jan Franz, náročný literární kritik, překladatel a esejista, o osmnáct let mladší, vzniklo mezi nimi silné pouto, které přelomila až předčasná Franzova smrt (na válečné útrapy) v roce 1946. Oba spolu od počátku 30. let vedli korespondenční dialog, navzájem si hodnotili tvorbu a podporovali se v nelehkých chvílích. Navíc oba dva silně spojovalo jejich vysočinské venkovanství. Reynek žil v...