Různorodost tradic, na nichž spočívá evropská kultura, reflektuje evropské myšlení přinejmenším od dob modernismu. Evropskou jednotu chápe nejspíš jako pohyb integrace a setkávání, ale také traumatických zkušeností a přehodnocování. V publikaci Moderní svět v zrcadle literatury a filosofie proto nejde o syntézu. Kniha chce v jednotlivých příspěvcích ukázat, jak se tato zkušenost různorodosti konkretizuje v rámci jednotlivých oborů i na jejich hranicích. Základem takového pojetí je snaha překračovat jednostranné zaměření na určitou metodologii...

Myšlení, ať chce či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější – a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné.
Odpovídají na traumatizující zkušenost, a to znamená: filosofie se ujímá odpovědnosti s vědomím, že má-li být filosofie možná i v druhé polovině 20. století a dále, musí přepsat svou tradici a radikální proměnou musí projít i její diskurs.
Je to nezbytné, má-li být schopna vydat své svědectví o této době. Filosofie en noir...

Pohyby současného myšlení. Myšlení, filozofické nevyjímaje, je aktuální, to jest nějak nové, jen tehdy, pokud se pokouší překračovat své vlastní hranice. Své době odpovídá tím, že se mění. Kniha Co je nového ve filozofii chce sledovat právě tento pohyb transformace v posledních desetiletích.