Próza Nocleh na letišti Gatwick je souborem krátkých textů, které spojuje zejména téma náhlé ztráty partnerského života a vyrovnávání se s pozvolna přicházejícím starším věkem. Autor trefně ukazuje, že snaha mužů chytit v takovém případě druhý dech mnohdy vyznívá spíše jako lapání po dechu. Povídky o vnitřním, rozporuplném světě mužů a jejich uvažování o ženách jsou psány vtipně, s ironií a nadhledem. Zbyněk Vybíral se do mužské duše dívá nemilosrdně i se soucitem.
Próza Nocleh na letišti Gatwick je souborem krátkých textů, které spojuje zejména téma náhlé ztráty partnerského života a vyrovnávání ...
Víme toho o sobě díky všudypřítomné psychologii víc? Slyšeli jste už, že hmotné statky se štěstím nesouvisejí? Nebo že děti, které mají ve čtyřech letech sebedisciplínu, budou v životě úspěšnější? Takhle jednoduše lze podle populární psychologie rozumět světu. Jak ale vypadají složitější příběhy? Psychologové chtějí upevnit základy své disciplíny, které byly položené ve dvacátém století. A při tom zjišťují, že některé zažité teze již neplatí. Útlá a čtivá kniha přemýšlí nad tím, jak se v nových poznatcích...
Víme toho o sobě díky všudypřítomné psychologii víc? Slyšeli jste už, že hmotné statky se štěstím nesouvisejí? Nebo že děti, které ...
Psychologií dosud neprozkoumané možnosti beletrie. Nic podobného v českém prostředí dosud nevyšlo. Profesor psychologie Zbyněk Vybíral důkladně a poutavě analyzuje charakteristiky lidské povahy, příběhových vzorců i skrytých detailů, projevy emocí a interakcí v podobě komentované sbírky stovky kratších i delších ukázek z české i světové beletrie. Autor čerpá mimo jiné z děl Homéra, Rabelaise, Prousta, Čechova, Joyceho, Woolfové, Rilkeho, Kafky, Sarrautové, Bachmannové, Čapka nebo Holana. Literární vztahy mezi matkami, otci a dětmi, knižní...
Psychologií dosud neprozkoumané možnosti beletrie. Nic podobného v českém prostředí dosud nevyšlo. Profesor psychologie Zbyněk Vybíral dů...
Co nepotřebujemeCo považují české a slovenské osobnosti za (ne)potřebné? V období polykrize, kdy už jsme se téměř adaptovali na to, že čelit nepředvídatelným těžkostem a neobvyklým situacím je nový normál, kdy už víme, že ve vztahu k planetě jsme kolosálně selhali a generacím po nás odevzdáváme i kvůli tomu právě tento nový normál, přeci jenom zkoušíme najít i pozitivní východiska. Chováme se racionálně, snažíme se společnosti i něco dávat, nejen si brát, dělat opatření pro šetrnější a udržitelnější fungování v...
Co nepotřebujemeCo považují české a slovenské osobnosti za (ne)potřebné? V období polykrize, kdy už jsme se téměř adaptovali na to, ...