Známí básníci upravili historická vyprávění o Palečkovi. Vtipné básně a příběhy vedou děti k zamyšlení a rozvíjejí představivost. Knihu ilustroval Milan Grygar.

Knižně publikovaný rozhovor literárního historika Michala Bauera s básníkem a výtvarníkem po jeho návratu z exilu do Prahy je umělcovým ohlédnutím se za uplynulými léty a jakousi bilancí a konfesí. Kolářovo čisté a otevřené vyznání je doplněno studií Michala Bauera Kolářovy dějiny lidstva jako dějiny bolesti a hravosti především výběrem z dosud nepublikovaných koláží a dalších výtvarných děl Jiřího Koláře. Kniha vychází v bibliografické úpravě Vladimíra Nárožníka.

Básník Jiří Kolář (1914–2002) napsal ve třicátých letech rozsáhlejší skladbu Rudý havran, které dal podtitul román reafora. Datoval ji rokem 1936 a zaslal svému tehdejšímu básnickému idolu, Vítězslavu Nezvalovi. Skladba vstoupila do ústního podání české literární historie 20. století jako legenda, text ovšem zůstával neznámý a Kolář sám jej neměl. Na text upozornili v polovině 90. let pracovníci Literárního archivu PNP v Praze Petr Kotyk a Jan Šícha, kteří jej vystavili u příležitosti Kolářovy výstavy v Památníku národního...

Jiří Kolář (1914–2002) patřil k nejodvážnějším novátorům v oblasti poezie i výtvarného umění. Jeho umělecký i názorový nonkonformismus vedl k tomu, že v době komunistického režimu byla až na výjimky jeho tvorba zakazována. Svazek, jímž je Kolářovo literární dílo představeno v České knižnici, obsahuje čtyři knihy z vrcholného období Kolářovy básnické tvorby, která vznikala mimo oficiální kulturu v době stalinismu: Prometheova játra a triptych Mistr Sun o básnickém umění, Nový Epiktet a Černá lyra. Editorem a komentátorem souboru je...

Tato kniha obsahuje více než čtyři stovky dosud nepublikovaných Blatného básní z let 1982-1990. Je to ohromující množství, ale pořád jen zlomek toho, co zůstalo v Blatného básnické pozůstalosti uložené nyní v pražském Památníku národního písemnictví. Kniha je rozdělena volně do osmnácti oddílů – a většina z nich by mohla sloužit jako samostatné básnické sbírky. Tato kumulativní podoba ale nejlépe vystihuje způsob, jakým Ivan Blatný pracoval. Ani on totiž nevytvářel jednotlivé básnické sbírky, nýbrž denně usedal, aby do školních...