Josef Mlejnek (nar. 3. 12. 1946 v Žatci), básník, literární a divadelní kritik, překladatel polské a francouzské literatury. Maturoval v roce 1964 na SVVŠ v Karlových Varech, poté studoval na filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (tehdy UJEP). Studium oboru filozofie–čeština ukončil státní zkouškou v roce 1970. V následujícím dvacetiletí pracoval jako kulturní referent, knihovník, ošetřovatel skotu, pomocný dělník v chladírnách, topič. Redigoval samizdatové časopisy Střední Evropa a Komunikace. V roce 1985 podepsal Chartu 77. Po listopadu...

Vzpomínky českého básníka a překladatele vyprávějí hlavně o době normalizace, kterou autor prožíval na malém městě - konkrétně v Havlíčkově Brodě.

Kolektivní práce autorů z katedry politologie IPS FSV UK zaplňuje mezeru v české odborné literatuře a vzhledem k občasně probíhajícím politickým debatám o změně či úpravě volebního systému ČR poskytuje důležitý komparativní kontext. V úvodní studii autoři charakterizují a definují teoretický koncept smíšených volebních systémů, aby v následujících případových studiích problematiku dále rozvedli na příkladech jednotlivých evropských zemí. Práce tak poslouží jako základní faktografický přehled i kvalitní teoretická analýza.

Po sbírkách Pastvina, Naprosté motivy a Zcestymluv se autor ve své čtvrté knize vrací k prvotním iniciacím, ke krajině dětství (Žatecko), k postavám a situacím, které básnicky „prosvětluje“ jako filmový negativ. Nejde však o zveršované vzpomínky. Sklepní okénko je průhled do suterénů, k punkevní paměti, ke zdánlivě zasypaným místům. Autor Josef Mlejnek (1946), básník, kritik a překladatel. Vystudoval obor filozofie-čeština na MU v Brně, před rokem 1989 prošel řadou povolání, dělnická nevyjímaje. Podílel se na vydávání časopisů, po...

Pátá sbírka básníka a kritika Josefa Mlejnka (1946) Nechráněný přejezd navazuje svou poetikou i tématy na jeho předchozí knihy. I zde autor ve verších od kratinkých haiku po básně v próze (či dokonce v eseji) čelí naléhavým otázkám spjatým s přebýváním člověka víry v současném světě a vydává hluboce osobní svědectví o zvláštní nechráněnosti lidské existence

Ukrajinské dějiny jsou z významné části dějinami ruskými i polskými a naopak. Ukrajinská identita se rodila a stále vlastně rodí ze stýkání a bohužel často i z krvavého potýkání se dvěma mocenskými centry, dvěma civilizačními, ba přímo imperiálními koncepcemi či projekty - s polským a ruským. S polským se tak dělo hlavně v minulosti, s tím ruským se tak děje dodnes. Kniha se zaměřuje na vybrané klíčové události, postavy, rysy a tendence ukrajinských dějin, a sice z perspektivy jejich uměleckého (literárního i filmového) uchopení a...