Kniha Někdy je leden uprostřed léta (Včasih je januar sredi poletja, Lublaň 1999) byla napsán při cestách Aleše Štegera po zemích Latinské Ameriky (především v Peru). Jde o cestopis-necestopis „o putování ven i dovnitř“, psaný jazykem na dnešní dobu nevídaně prosvětleným a pročištěným, zároveň však nevídaně stylisticky zalamovaným a umně provázaným. Čtenář této vzácně netuctové knihy si jistě přijde na své.

Jestli má Evropa dnes jednu kulturní metropoli, pak je to Berlín. Zdá se, že sem dnes všechno směřuje, že tady se vše propojuje, navzájem inspiruje, rodí, boří, padá a znovu rodí.
Ano, přesně jak píše Aleš Šteger ve své poetické berlínské mozaice: Berlín nese překrásné prokletí města v neustálém vznikání. Šteger zde rok žil. V knize se prochází po šedivých ulicích, nákupních třídách i bleších trzích, ztrácí se ve vánici, v barech i nenápadných dvorcích, bloumá po starých hřbitovech i velkých, podivně prázdných bytech.
Je...