V dalším svazku oblíbené edice Navštivte... tentokrát navštívíme rodné domy našich významných osobností z kulturního, vědeckého i politického života. Zavítáme do Malých Svatoňovic, kde se narodil spisovatel Karel Čapek, do Poličky, rodiště hudebního skladatele Bohuslava Martinů, do Mladé Boleslavi, kde najdeme rodný dům herečky Adiny Mandlové, do Libochovic, kde se narodil slavný lékař a biolog Jan Evangelista Purkyně, do Hodonína, rodného města našeho prvního prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka, a do dalších zajímavých míst.

Autor pojednává o jednom ze dvou nejmladších států Evropské unie, který však délkou svých dějin patří k těm nejstarším v rámci Evropy, i když stále ještě ne k těm dost probádaným. Tudy vedla cesta, kudy do nitra kontinentu přicházela neolitická civilizace, zde měli svá království Thrákové, zájmy Řekové a po nich Římané, sem zamířili Slované i turkitští Bolgaři a vznikly tu 1. a 2. bulharská říše soupeřící s Byzancí. Po dlouhém období v osmanské říši se v 19. století zrodil nový bulharský stát, který se stal významným...

S cestovním průvodcem se tentokrát vydáme do Bulharska, do země ležící v srdci Balkánského poloostrova, do země, která díky své rozmanitosti přitahuje stále více turistů, do země, která je pro mnohé cílem nejenom letních, ale i zimních dovolených. Bulharsko má skutečně co nabídnout snad každému turistovi. Najdeme zde moderní i starobylá města s cennými historickými památkami, nedotčenou přírodu, velkolepé hory, dobře vybavená lyžařská centra, horké minerální prameny, teplé moře, písečné pláže. Hlavní část průvodce tvoří...

Geograf a cestovatel Jiří Viktor Daneš (1880–1928) byl ve své době jednou z nejvýznamnějších osobností české vědy, současně osobou významně politicky a společensky činnou. Jako profesor geografie na Univerzitě Karlově v Praze pomáhal pozvednout vědecké bádání na světovou úroveň, podnikl pět velkých cest do zámoří, psal cestopisy; po vzniku republiky se pak dal do jejích služeb a nějaký čas působil také jako generální konzul v australském Sydney, tedy náš první diplomatický zástupce na nejmenším kontinentu. Později jako profesor zakládal...

Mezi toponymy, jmény objektů na zemském povrchu, které bývají kartograficky fixovány v mapách, tvoří specifickou kategorii ta, jež se vytvářela na základě osobních jmen.
Předmětem výzkumu se z nich zpravidla stávala a stávají toponyma honorifikační, zvolená na oslavu významných osobností. Užívání a důvody k udělení se však v průběhu času měnily, stejně jako typy pojmenovávaných objektů; nicméně v každém případě zůstaly a zůstávají významným svědectvím (nejen) minulé doby.
Studium honorifikačních toponym navíc dnes...