Mnichovská dohoda z roku 1938 a postoj k ní vybraných evropských států (zejm. Velké Británie a Francie, ad.). Dopady na mezinárodní politiku a diplomatické vztahy Československa. Nové, dosud nezveřejněné informace z londýnských a amerických archivů.

Kniha se zabývá tematikou antidemokratických a nacionalistických tendencí v prostředí českého a německého katolicismu v Československu v meziválečném období. Problematika je zmiňována také ve středoevropském kontextu – především s důrazem na vývoj v Rakousku a Německu. Pozornost se věnuje rovněž papežské politice tohoto období, která svou snahou o ofenzivnější vystupování církve ve veřejném prostoru přinášela mimo jiné konsekvence k postojům katolických kruhů u nás a byla současně konfrontována s nástupem autoritativních a totalitních...

V současné době se v laboratorních podmínkách pracuje s rozličnými buňkami, ať už živočišného, nebo rostlinného typu. Výsadní postavení však náleží kulturám buněk živočišných. Dobře propracované kultivační techniky umožňují objasňovat nespočet fyziologických a patofyziologických mechanismů různých chorob již přímo na buněčné úrovni. Prostřednictvím kultur lze také sledovat účinky xenobiotik, a to jak ve smyslu toxických látek, tak potencionálních léčiv. Buněčné kultury nacházejí uplatnění i při biotechnologické výrobě,...

Život a působení papeže Pavla VI. (1897–1978) by měl znát každý, kdo chce dobře porozumět církvi v dnešním světě. Pavel VI. vedl církev v obtížné době plné proměn. Zažil dvě světové války. Dovedl do úspěšného konce Druhý vatikánský koncil.
Vyrovnával se s revoluční atmosférou 60. let a o několik let později s fenoménem terorismu. Sepsal nádherné vyznání víry (Krédo Božího lidu) i kontroverzně přijímanou encykliku (Humanae vitae). Otevíral se ekumenickým snahám, rozvíjel mezináboženský dialog a cíle komunikoval se světovými...

V pestrém příběhu pražského arcibiskupa a kardinála Františka Tomáška se odrážejí všechny jeho obavy a starosti, ale i naděje a pevná víra. Tomášek ve svém životě přijal různé role a pozice. Zásadní pro něj byl II. vatikánský koncil. Když se vyjadřoval k církevní a politické situaci v Československu, stavěl na svém teologickém vzdělání, duchovní intuici, zkušenostech katechety i argumentech těch, jimž důvěřoval. Jakkoli na počátku komunistického režimu nevynikal rozhodností, pod tlakem stále častějších konfliktů s komunistickou mocí...