Šestatřicet minutových románů skládá dohromady román o autorově životě a díle i o jeho předchozím románu Nepředmětná odysea (2015).
Postila, tedy výklad. Nikoli textu, ale světa. Skutečnost je Eugenem Brikciusem oslavována ve své plnosti, ale nedoslovována. Tajemství příčin nečekaných setkání i úžas před každodenním obnovováním významu zůstávají. Asi nejviditelnější linkou Postily je, že je vlastně románem o románu.
Eugen Brikcius je laureátem Ceny Jaroslava Seiferta pro rok 2015.

Ein philosophierender Dichter in Prosa und Lyrik, der auf Tschechisch, Deutsch, Englisch und Latein schreibt. Anknüpfungen an den Dadaismus und Huldigungen der Mystifikation gehören ebenso zu seinem Schaffen wie die Organisation von Events und Happenings als bildender Künstler.
Seine Texte vereinen dionysische und apollinische Prinzipien: Sie sind ein wahrer Sinnesrausch, zielen aber gleichzeitig auf Vollkommenheit, Schönheit und Vernunft ab. Er liebt die Entmystifizierung, nur um den Mythos sogleich wieder neu zu schaffen: den Eigenmythos.

Ze své sochy na pomezí Dolního Rakouska a Vídně vystoupí v civilní podobě svatý Leopold a předvede okolnímu světu, jak by mělo probíhat vskutku tvůrčí žití. Po Nepředmětné odyseji (2016) jde opět o detektivní román, nikoli však typu whodunnit, ale howdunnit. Leopold, vykazující autobiografické rysy autora románu, je protagonistou příběhu nezávislé tvorby, a to výtvarné i literární. Leopolda doprovázejí reálné postavy: Jindřich Chalupecký, Bohumil Hrabal, Saltykov-Ščedrin (omylem považovaný za Suchovo-Kobylina), Ivan Dubský, bratři Václav a...