Románový příběh o lásce mezi zralou ženou a daleko starším ženatým mužem, o proměnách a zachování milostnosti v době mužovy vážné nemoci. Červenková se nebojí drsných detailů z nemocničního prostředí, ironie a sebeironie. Její ztvárnění milostného trojúhelníku je v české literatuře neobvyklé.

Rozpad rodiny a jeho souvislosti s tím, co jsme prožili v sedmdesátých a osmdesátých letech, tvoří rámec hrdinčiny cesty za lepším poznáním sebe sama.

Románové vzpomínky na dětství let padesátých. Očima dívčíma a ženskýma, přesně a s citem pro ženské jistoty, autorka pozoruje, jak se její obyčejní prarodiče a rodiče bezděky stali hybateli opovážlivé revoluce proti lidskému rodu.