Slovník seznamuje s nejvýznamnějšími osobnostmi, které se zapsaly (ať již jakkoliv) do dějin rusínského národa, a to včetně Čechů. Autor se po více než půl století falšování, zamlčování a zkreslování dějin Podkarpatské Rusi snaží podat co nejvíce informací o životě a díle těchto osob a připomenout i osudy těch, které neprávem upadly do zapomnění. Staletí spojoval Rusíny a Čechy společný osud středoevropských národů Habsburské monarchie a v letech 1919–1945 sdíleli společný stát – Československo.

Autor, historik (mj. hlavní autor velké encyklopedie o Podkarpatské Rusi, která vyšla v USA anglicky a rusky), přináší chronologicky řazený výklad dějin této sužované země. Esejisticky psaný text si všímá jak historických událostí a politického vývoje hlavně ve dvacátém století s důrazem na období první republiky, tak i dalších aspektů: ekonomických, národnostních, kulturních. Text provází názorné ilustrace (veduty měst a hradů, typy lidových staveb, portréty, artefakty atd.) a mapky.

Dějiny této překrásné a zároveň v celé historii sužované země a jejího lidu, pro který bylo 20 let, kdy se stalo její území součástí ČSR, tím nejsvětlejším obdobím. Až dnes přiznáváme, že to byli vedle Volyňských Čechů především Rusíni, kteří bojovali na východní frontě za svou vlast. Zato se jim dostalo Benešova dekretu č. 60, který je zbavil našeho občanství, a zemi jsme předali Stalinovi, který zde prováděl otřesné etnické, sociální i ekonomické experimenty.