Předmětem zájmu Bohuslava Brouka v eseji O pošetilosti života i smrti je fenomén úmyslné smrti neboli sebevraždy. Autora zajímá jak fenomén samotný, jeho historie, tak rovněž vývoj názorů na něj. Svým typickým, nekompromisním a čtivým stylem postupně ve čtyřech kapitolách zkoumá sebevraždu z pohledu psychologického, eticko-náboženského, filozofického, sociologického či právního. Přitom, jak uvádí Jindřich Štyrský, při myšlení a tvorbě vede Brouka jeho odvaha domysliti vše do konce, odvaha zpřetrhati společenské předsudky, nebáti se...

Scientistická víra je základem mnohých Broukových úvah a spekulací, jež svým způsobem, mimo dobro i zlo, mimo všechny pochybnosti iracionalizují racionalitu a získávají - jaksi paradoxně - kvalitu poezie. Stále více se přesvědčujeme, že dílo Bohuslava Brouka je paradoxním výrazem právě takového rozvoje reálna díky imaginárnímu. Aplikace básnické metody pars pro toto na psychologickou a sociálně-psychologickou problematiku je plná humoru a jiskřivě krátkých spojení nejrůznějších významových okruhů.
(Z doslovu Františka Dryjeho)...

Sbírka 21 fejetonů – „kousků života“ viděného očima, které se dívají a které třeba i přes závan smutku vidí na životě to hezké. Monika Knězková si nemusí vymýšlet složité zápletky, aby zaujala. V jejím pojetí je největší inspirací opravdový život. Bere ho s humorem a nadhledem. To, jak dovede v různých životních situacích shazovat sama sebe, je obdivuhodné. A to je také příčinou, proč jsou její fejetonová povídání tak oblíbená. Najednou vám totiž připadá, jakobyste napsané prožívali sami. A když se k fejetonu vrátíte, najdete...

Člověk není ani svobodným, ani nesvobodným, nýbrž může se toliko cítit svobodným, právě tak jako nesvobodným. Úvaha O lidském jednání - věnovaná tématům svobodného rozhodování a svobodné vůle - představuje úvod spisu významného představitele kulturního života třicátých a čtyricátých let Bohuslava Brouka, na němž autor pracoval v letech 1954-1958 v Melbourne a Londýně a který zamýšlel předložit jako habilitační práci.