Mladí bývají neklidní. S Natálií Kocábovou (1984) tomu nebylo jinak: prvotina v osmnácti, ve třiadvaceti pět knížek. K tomu sex, drogy a rock’n’roll. Kdysi jsem o ní napsal do Respektu: Rychle napsat, rychle vydat – a další. Natálie rychle psala, rychle vydávala, ale pak se začala „propisovat“: s druhou knihou poezie (Někdo je v domě) a třetí prózou (Růže) došla sobě nadosah.
Tempo zvolnilo, ohlasy a stylizace zčásti opadaly, křeč vzpoury proti všemu metamorfovala v jedinečné chvíle údivu a pokory. Změnily se „stravovací návyky“: lehké...

Román Tohle byl můj pokoj je generační výpovědí autorky, jež se blíží třicátému roku věku a čím dál víc si uvědomuje, co je v životě opravdu důležité. Její hrdinka se konfrontuje se svou minulostí, se svou rodinou a se smrtí, jejíž neustálou přítomnost v lidském životě si uvědomuje čím dál víc. Městský román překypující nadpřirozenými a halucinačními, až surreálnými obrazy vyjadřuje existenciální úzkost a strach před převzetím odpovědnosti a příklonu k prostým životním hodnotám.
Kniha vychází s finanční podporou...