Jan Vítek se nebojí psát o svých pochybeních a omylech, s notnou dávkou sebeironie a nadhledu nad sebou samým. Osud mu nadělil život zajímavý a k jeho naplnění mu poskytl o něco širší plochu než většině jeho vrstevníků: jinošská léta v domovské Křemži, hedonistický život mladého novináře v Praze, práci v Dozorčí komisi neutrálních států v poválečné Koreji, dlouholeté působení v Mezinárodní organizaci práce v Ženevě a ztotožnění se s podporou práv pracujících ve světě. Byl tu však také úděl exulanta, sled dramatických...

Poutavá novela, napsaná na motivy skutečné události z počátku 70. let minulého století, kdy StB ve spolupráci s vojenskou kontrarozvědkou intenzivně sháněla někoho, kdo by v soudním procesu svědčil proti někdejšímu generálu Prchlíkovi, významné osobnosti Pražského jara. Vítkova próza však není jen napínavým dobrodružným příběhem se špionážní zápletkou, je současně i výpovědí o generaci, která vstupovala do života po skončení II. světové války.