Plno je pozoruhodným literárním debutem skládajícím se z novely, rozsahem i námětem dominující této dvojsbírce, a epistolární povídky, jež představuje závěr prvního příběhu. V tom vypravěč v ich-formě analyzuje svou stávající životní situaci, k čemuž je zdánlivě motivován snahou o sebeléčbu psychických potíží. Ty vyplývají z pocitu přesycení a zmatku, a třebaže se protagonista pokouší soustředit se na svůj život a realizovat předsevzetí zlepšit se, stále nesoustředěně těká, jeho stavy se přelévají z úzkostí přes krátkodobá...