Píše se rok 1993, jsem poprvé v Itálii se třemi kolegy z práce. Po pár dnech v Alpách v okolí Trenta někdo navrhl: Pojeďme zítra do Verony. Brzy ráno pelášíme mou stařičkou Alfou Romeo na jih a před sjezdem z dálnice Verona centro slyším zezadu: Kluci, ráda bych viděla to Koloseum. Já od volantu odpovídám: Neboj, jedu přímo tam.
Verona je docela velké město, tehdy měla bezmála 300 000 obyvatel. Mapu města nemám, navigace ještě neexistuje a přesto bez sebemenšího bloudění zastavuji přímo na parkovišti u Kolosea. Jako bych ty uličky dobře...