Jako školák bydlící nedaleko ošuntělého vesnického hostince, který byl tak trochu i kulturním centrem naší ulice, jsem byl přímým svědkem všeho, co určovalo tehdejší společenský život, od vesnických pitek, přes uliční schůze, sobotní taneční zábavy a promítání černobílých filmů. Nejraději jsem však měl nedělní odpoledne. Tehdy jsem se často s dědečkem dostal do hospody k jeho vrstevníkům, kteří si, kouříce při pivu, krátili sváteční chvíle vyprávěním příhod ze svého mládí. Příběhy, které jsem si tam často vyslechl, byly...