Jeden z nejdramatičtějších případů komisaře Maigreta.
V garáži na opuštěné křižovatce padesát kilometrů za Paříží leží mrtvola, jenže podezřelý se ne a ne přiznat. Tenhle Švéd je vůbec podivín – svou sestru Elsu zamyká ve dne v noci v jejím pokoji a nepouští ji z domu... Maigret tak se ocitá v nečekaném pokušení, protože osamělá žena na něj působí záhadně a přitažlivě. Navíc je tu parta prohnaných podvodníků, tři staré vdovy se strašidelným příběhem i simulující pojišťovák. A všichni lžou. Podle novely byl roku 1992...

„Haló! Jestli jsem znal nějakého Marcellina?… Jak?… Rybář?… Zkuste mluvit jasněji, Lechate… Nerozumím ničemu z toho, co mi vyprávíte… Týpek, který žije v bárce… Dobře… Tvrdí, že je mým přítelem?… Co?… Tvrdil?… Je mrtev… “
Maigret se za doprovodu korektního pana Pyka ze Scotland Yardu vydává na krásný ostrov Porquerolles ve Středomoří, aby se pustil do vyšetřování vraždy muže, v jehož lodi našli komisařův dopis. Večer před mordem jako obvykle prakticky všichni popíjeli v Arše Noemově, kde nebožtík hájil...

Vypadalo to jako obyčejná vražda… To by se k ní ale nesměla připlést ta holka s čelem jako umíněná koza! V idylické čtvrti venkovského charakteru na předměstí Paříže je zavražděn postarší muž. Vyšetřování se ujímá Maigret, avšak jediným potenciálním svědkem je dívka jménem Felicie, jež pracovala jako služka oběti. Svérázná Normanďanka má hlavu poblázněnou brakovým čtivem a je odhodlaná neprozradit ani slovo z toho, co snad ví. Komisař je rozhodnutý dostat z děvčete výpověď, s prostořekou Felicií to ovšem nebude mít lehké

Ženy a děti mají schopnost vytvářet pololži. (Maigret)
Nebyla to jen chuť na ústřice a bílé krajové víno, které přiměly komisaře vydat se po boku vystrašeného učitele do Saint-André, malé vesničky na západním pobřeží Francie. Byla tu také podobnost toho místa s tím, které Maigret tak dobře znal… A samozřejmě vražda Leonie Birardové, z níž byl podezřelý právě zde přítomný Joseph Gastin. Ale může skutečně za smrt podivínské stařeny, nebo z něj místní obyvatelé jen udělali obětního beránka?
S klidem, rozvahou a kořalkou...

Ne, nemyslím si, že jde o šílence, opakoval Maigret.
V dopise doručeném na nábřeží Zlatníků se píše, že v nejbližší době zřejmě dojde k vraždě. Jeho pisatel sice nesdělí žádné další podrobnosti ani o sobě, ani o případné oběti, přesto v něm však úmyslně jistou stopu zanechá. Pátrání dovede komisaře Maigreta do přepychového bytu v luxusní čtvrti, ve kterém je nynějším pánem advokát Parendon. Ne každému z jeho domácnosti jsou ale Maigretovy návštěvy po chuti a ne všichni s ním, zdá se, hovoří na rovinu. Podaří se nakonec...

Buď překážím někomu, komu jsem na stopě, nebo alespoň někomu, kdo si to myslí… Nenapadá vás, kdo by to mohl být, Manueli? Tak tohle Maigret za svou třicetiletou kariéru u policie nezažil! Když ho vyděšená dívka Nicole nenadále požádá o pomoc, zachová se jako gentleman a opilou dceru státního návladního dopraví do bezpečí. Druhý den je však obviněn z pokusu o znásilnění a mladý policejní prefekt, jehož arogantní chování komisař k smrti nesnáší, ho postaví mimo službu. Maigret pochopí, že padl do pasti. Jenže kdo ji na něho nastražil? I...

Mrtvola hned po ránu. V šatní skříňce. Jak skandální - a jak americké!

Když z kovové skříňky číslo 89 v zaměstnaneckých útrobách nóbl hotelu vypadne uškrcená Američanka v černé róbě, je pověst podniku poblíž Champs-Élysées v ohrožení. Pisálkové už se k místu činu slétají jako supi, a tak musí narychlo povolaný Maigret především určit, co dámu ubytovanou zde i se synkem, jeho guvernantkou a učitelkou přimělo sejít až do sklepení. A proč je zámožný choť oběti, jenž prý tou dobou jednal obchodně v Římě, tak odtažitý -...

Cože? Mafie chce mít v Maigretově revíru dobré bydlo? Zamítá se! Plískanice nuzného poválečného roku popudily Maigreta k zádumčivosti a na náladě mu nepřidává ani případ ukradené mrtvoly z rue Fléchier v IX. pařížském obvodu. Zásoby komisařovy trpělivosti odčerpal jednak zapšklý inspektor Lognon, jenž se k únosu těla nachomýtl a v řešení záhady vidí šanci na docenění své pedanterie, jednak madam Lognonová, která Maigretovi vymluví díru do hlavy, ačkoli pouliční přestřelka ještě ani nevypukla. Situace se však povážlivě vyhrotí,...

Vědma si smrt nevyvěštila. I podezřelí jsou na zabití, ale kampak s tím na Maigreta!

Policie nezabránila ohlášené vraždě věštkyně, před níž ji varoval vzkaz s podpisem Picpus. Kdo by taky ohlídal 482 jasnovidek na území Paříže! Ani ubohá slečna Jeanna svůj osud z koule nevyčetla, a tak horkého srpnového podvečera podlehla bodným ranám. Přitom jen pár metrů od mrtvoly - v zamčené kuchyni jejího bytu - dál sedí zmatený stařík. Vysloužilý lékař Le Cloaguen, očividně už senilní, není Maigretovi schopen vysvětlit, co na místě činu...