V další knize Witolda Szabłowského najdete nezvyklý příběh posledních bulharských medvědářů a jejich cvičených medvědů, kterým sundali řetězy a učí je žít volně, bez drilu. Autor nachází překvapivou paralelu mezi osudem zvířat a vývojem postkomunistických zemí východního bloku. Pomocí metafory nám ukazuje, jak složitá může být cesta ke svobodě pro společnost, která žila dlouhá léta za železnou oponou, a jak nelehké je pro mnohé vyrovnat se s novou realitou. Také v reportážích z Kuby, Polska, Albánie, Srbska, Kosova, Řecka, Ukrajiny,...

Lidé musejí jíst, ať jde o obyčejného člověka, krále či prezidenta. Nebo diktátora. Ani revoluce se nedají dělat s prázdným žaludkem. Witolda Szabłowského napadla otázka, kdo vařil nejhorším diktátorům 20. století, když utlačovali a masakrovali obyvatele vlastních zemí? Co mohou říct o historii lidé, kteří se denně starali o jejich jídelníček? Co měli nejradši Pol Pot, Idi Amin, Milton Obote? Na čem si pochutnávali Fidel Castro, Saddám Husajn či Enver Hodža? A kdo byli lidé, kteří byli diktátorům denně nablízku a snažili se je udržovat...

Proč s posledním ruským carem zastřelili i jeho kuchaře? Kdo se staral o Stalinův jídelníček v jeho tajné dače nedaleko Moskvy? Co dostávali k jídlu první likvidátoři černobylské katastrofy? Nová kniha Witolda Szabłowského tematicky navazuje na bestseller Jak nakrmit diktátora, tentokrát se však autor vydává po stopách kuchařů, před jejichž očima a nad jejichž pokrmy se utvářely dějiny Ruska a Sovětského svazu. V osmnácti příbězích vypráví osudy lidí, kteří vařili vůdcům země od Mikuláše II. až po Putina, ale také sovětským vojákům v...