Kniha obsahuje zajímavé a záhadné příběhy světových dějin od starověku až do 20. století. Můžeme uvést např.: vládly starému Egyptu faraónky, konec uctívačů Belzebuba – Kananejců, národ vymazaný z historie – Močikové, největší bitva Alexandra Velikého, odkud se vzali obyvatelé Polynésie, okolnosti atentátu na Caesara, proč křižáci dobývali Jeruzalém, byl Richard Lví srdce gay?, předstihli Číňané Kryštofa Kolumba?, pravda o milostném příběhu lorda Buckinghama a francouzské královny Anny, záhadný osud Ludvíka XVII., tajná láska cara...

Prahu na sklonku 16. století vyděsí letáky záhadného Bratrstva růžového kříže, které se přes noc objevují na vratech kostelů. Jejich autoři slibují příchod dne osvícení a rozdrcení ďábla nevědomosti. Jezuita Augustin Brecht z nich však vyčte i útok na svůj řád a obrací se na zemský soud, aby původce letáku vypátral a potrestal. Pátráním po tajemném bratrstvu je pověřen soudní písař Lukáš Trobl z Květnice, který má však ze svého úkolu pramalou radost. Nikdo totiž, dokonce ani vždy dobře informovaný císařský dvorní lékař Michael...

„Představte si, spí se svým bratrem a dokonce i otcem!“ šeptají si tajně obyvatelé Říma. „Je to vražednice!“dodávají druzí. „A taková děvka dokonce předsedá kardinálům! Ať propadne peklu!“ Předmětem všech těchto klepů je jedna z nejkrásnějších Římanek – Lucrezia Borgia, dcera papeže Alexandra VI. Poprvé ji provdají už ve třinácti letech, jejího milence a otce prvního dítěte zavraždí a stejně dopadne i její druhý manžel. Opravdu v tom nemá sama prsty? Ale vždyť vypadá tak nevinně…

Stárnoucí Rožmberk Petr Vok už ví, že jeho sňatek s mladičkou Kateřinou z Ludanic byl omyl. Dívka nejenže neoplývá očekávaným bohatstvím, ale navíc není duševně zcela v pořádku. Útěchou se Vokovi stává pohledná a energická Zuzana Vojířová z Vacovic, hofmistryně jeho fraucimoru. Rožmberk ji zprvu zahrnuje drahými dary, aniž by čekal, že ona sama o něj projeví zájem. Přesto se na nemocemi sužovaného posledního vladaře rodu pětilisté růže usměje štěstí v podobě Zuzaniny přízně. Podaří se mu však získat i její lásku?

Snad žádný z evropských dynastických rodů se nemůže pochlubit kontinuitou tak nepřetržitou a plejádou panovníků tak významných jako rod habsburský. Zároveň však jako by Habsburky pronásledovala podivná nepřízeň osudu. První Habsburk na českém trůnu Rudolf řečený Kaše zemřel za podivných okolností při obléhání Horažďovic. Jeho otec římský král Albrecht I. byl úkladně zabit vlastním synovcem. Nejhůře však postihlo Habsburky 19. století. Fascinující dějiny habsburské dynastie jsou sice přehlídkou slavných a úspěšných panovníků, ale...

Písař zemského soudu Lukáš Trobl z Květnice náhodou vyslechne v zapadlé krčmě U Bláznivé kobyly rozhovor dvou neznámých mužů, v němž zazní slova o tom, že „je třeba zabít císaře“. Lukáš si není jist, zda se mu to v opilosti nezdálo, ale raději o tom informuje svého strýce dvorního radu Maxmiliána Trobla. Na jeho pokyn začíná pátrat po dvojici neznámých a zjišťovat, zda se opravdu nechystá atentát na Rudolfa II. V pátrání mu pomáhají jednooký válečný vysloužilec Konrád, uherská nevěstka Adriana a také dvorní astronom Johannes...

Zdaleka ne všem českým panovníkům bylo dáno zemřít ve vlastní posteli obklopeni svými nejbližšími. Už kníže Václav, později svatořečený patron země české, byl bestiálně ubit družinou svou mladšího bratra Boleslava. Kníže Jaromír byl zase probodnut neznámým troufalcem v noci na záchodě. Stejně tak zůstal nepoznán vrah posledního Přemyslovce mladičkého krále Václava III. Hned dva čeští králové hrdinsky padli v bitvě – Přemysl Otakar II. a Jan Lucemburský, kdežto další panovník Ludvík Jagellonský zahynul na útěku z bitvy. Špatně...

Cílem publikace je podat srozumitelný přehled o nových poznatcích v biologii, imunitě a diagnostice mCRC ve vztahu k existujícím a nově se objevujícím možnostem léčby. Stručně jsou vždy popsány mechanismy účinku léčiv, léčebné výsledky jsou obvykle uvedeny ve formě tabulek nebo grafů, přičemž zahrnuty jsou pouze výsledky z rozhodujících randomizovaných a/nebo kontrolovaných studií.

Krátce poté, co císař Zikmund Lucemburský konečně usedl na český trůn, umírá. Jeho manželka krásná a smyslná Barbora Celská intrikuje za jeho zády a chce se zmocnit vlády v Čechách a v Uhrách. Pomoci jí v tom má nejen její milenec Michal Országh, ale především husitští šlechtici Hynce Ptáček z Pirkštejna a Aleš Holický ze Šternberka. Prosadí císař jako svého nástupce Albrechta Habsburského, nebo se Barboře podaří zkřížit jeho plány a chopit se moci? Pod dojmem popravy Jana Roháče z Dubé se v Čechách znovu zvedá odpor proti Zikmundovi....

Autor o své nové knize říká: Praha byla podvakrát císařským městem. Poprvé za panování Karla IV., podruhé za vlády uměnímilovného podivína Rudolfa II. Tento Habsburk přenesl v roce 1583 své sídlo z Vídně do Prahy, a učinil tak českou metropoli na dlouhých osmadvacet let kulturním centrem Evropy. Do Prahy se pod císařovu ochranu hrnuli umělci, učenci i dobrodruzi z mnoha zemí, přicházeli k nám zlatodějové, jak se říkalo alchymistům, snícím o výrobě zlata z kovů méně ušlechtilých, a hvězdopravci, tedy astrologové, hledající ve světě...