The essays in this book deal broadly with the question of what form reasoning about life and society can take in a culture permeated by scientific and technical modes of thought. They attempt to identify certain very basic types of questions that seem to escape scientific resolution and call for, in Gadamer's view, philosophical reflection of a hermeneutic sort.In effect, Gadamer argues for the continued practical relevance of Socratic-Platonic modes of thought in respect to contemporary issues. As part of this argument, he advances his own views on the interplay of science, technology,...
The essays in this book deal broadly with the question of what form reasoning about life and society can take in a culture permeated by scientific ...
Pojednání Pravda a metoda (1960) se vedle Heideggerova Bytí a času (1927) řadí ke klíčovým dílům německé filosofie 20. století a k několika málo přelomovým příspěvkům k otázce povahy humanitních věd vůbec. „Metoda“ v názvu knihy naznačuje, že dílo se zrodilo jako plod 50. a 60. let 20. století. Poválečné okouzlení technologií a víra ve zřejmý pokrok techniky se odrazily v novopozitivistických teoriích vědy a jejich přesvědčení o spojitém a vzestupném vývoji vědeckých teorií. Snahy zasadit také vědecké teorie do širšího rámce...
Pojednání Pravda a metoda (1960) se vedle Heideggerova Bytí a času (1927) řadí ke klíčovým dílům německé filosofie 20. století a k něko...
Středobodem předložených přednášek je zrod dějinného vědomí v humanitních vědách. Gadamer načrtává, jak se toto vědomí vyvíjelo napříč Schleiermacherovým, Hegelovým, Droysenovým a Diltheyovým dílem. Zvláštní důraz klade na Heideggerovu hermeneutiku fakticity. Na pozadí této skici rozvíjí vlastní koncepci hermeneutiky, a přednášky proslovené francouzskému publiku krátce po sepsání knihy Pravda a metoda tak čtenáři nabízejí výstižný úvod do Gadamerova hlavního díla.
Středobodem předložených přednášek je zrod dějinného vědomí v humanitních vědách. Gadamer načrtává, jak se toto vědomí vyvíjelo na...
