Reprezentativní publikace je i katalogem výstavy plakátů Alfonse Muchy z unikátní sbírky Ivana Lendla, která čítá přes 120 plakátů. Kromě plakátů, kalendářů a dekorativních panó je doplněna o 50 reprodukcí přípravných skic k některým významným plakátům a fotografiím. Celkem je obsaženo na 150 reprodukcí plakátů, kalendářů a dekorativních panó, které sestavil dr. Karel Srp. V Praze se koná výstavní premiéra z plánovaného celosvětového turné největší sbírky originálních plakátů A. Muchy.

Možná bychom byli raději, kdyby se kresby Lubomíra Typlta odehrávaly na nějaké vzdálené planetě a v odlišné společnosti, nicméně soustředěně se vztahují k bezprostřednímu světu kolem nás. Zasekávají se nejen do obnaženého, živého masa, ale přerážejí i holou kost, jež v těle ještě zbývá. Jsou rány v ranách, které se sotva někdy scelí, žádný strup je nepokryje. Nastavují ostny společnosti i zjevují temná místa v mysli. Uvolňují nevědomé a zviditelňují potlačené představy. Jejich vyhraněná výpověď zasahuje každého, kdo je...

Monografie Jitky Svobodové (1941), první profesorky na pražské Akademii výtvarných umění, kde vedla ateliér kresby, zahrnuje průřez všemi oblastmi její více než padesátileté práce: počínaje ranými obrazy přes tužkové kresby po kresby pastelem, doplněný o objekty, které jsou rovnocennou součástí její tvorby. Monografii doplňuje obsáhlý výbor ze studií, textů do katalogů a recenzí od řady historiků umění a výtvarných kritiků. V plné míře tak máme možnost vůbec poprvé nahlédnout do uzavřeného, vnitřně soustředěného světa autorky,...

Velká monografie díla Vladimíra Janouška, která vyšla jako doprovodná publikace k výstavě uspořádané Museem Kampa v roce 2021.
brSochař Vladimír Janoušek (1922-1986) absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliéru Josefa Wagnera, stejně jako jeho budoucí žena Věra nebo Miloslav Chlupáč, Olbram Zoubek a Eva Kmentová. Spoluzakládal uměleckou skupinu UB 12, jejímiž teoretiky byli Jiří Šetlík a Jaromír Zemina. Autor monumentálních realizací i komorních soch reprezentoval Československo na světové výstavě Expo ´70 v japonské Ósace,...

Sartrův dopad na československou kulturu ve druhé polovině 20. století byl mimořádný. Nebyl nikdo podobný, jehož polyfonní hlas by zasahoval do tolika oblastí a jímž by se zabývali vědci i běžní občané, čtenáři i návštěvníci jeho divadelních her. Jeho vliv nezůstal u zobecňujících témat lidské existence, ale dotýkal se i všedních událostí. Zásadní byl jeho odsudek ruské invaze v roce 1968, který je v knize poprvé publikován. Společně se Simone de Beauvoirovou, navštívil Československo čtyřikrát. Zejména jeho návštěvu v roce 1963 lze...

Kniha Ikariana je záznamem stejnojmené výstavy Ireny Křivánkové v Musoleu Davida Černého. V knize je vyobrazen cyklus obrazů Ikariana, pohledové fotografie na výstavu, text Karla Srpa a dále rozhovor Karla Srpa s autorkou. Ikariana představuje uzavřený soubor na sebe navazujících, tematicky propojených posledních obrazů Ireny Křivánkové, týkající se krajních okamžiků lidského života, pojatý jako dramatická, souvislá cesta, která má svůj začátek, vyvrcholení a závěr, během níž znázorněné ženské tělo prochází zlomovými zkušenostmi ztráty...

Sto let od narození Karla Malicha (1924-2019) reviduje a sumarizuje historik umění Karel Srp poznání jednoho z nesmrtelných českého umění. Srp ví, že Malichovy drátěné plastiky vznikající po roce 1976, lze obtížně zařadit do dějin umění, což mu však nebrání zkoumat je nově a s mimořádnou erudicí, odvahou a jasností, a nevynechat žádný z diskurzů - od Steinera po Merleau-Pontyho. Srpova důslednost v kombinaci s fascinací tvůrcem, který dokázal (…) propojit abstrakci a realismus, empirickou všednost a kosmogonické vize, bezvýznamnost a závažnost,...

Bez vlivu Pabla Picassa by neexistovalo české moderní umění v podobě, jak se rozvíjelo po druhé světové válce. Přijetí jeho nejnovější tvorby mělo zásadní význam. Od široce rozšířené holubice jako symbolu míru v padesátých letech se pozornost přesouvala od konce tohoto desetiletí k Picassovým posledním dílům, s nimiž se mohla veřejnost seznámit na několika samostatných výstavách (1965 a 1967). Souběžně nad Picassem probíhala zásadní diskuse o povaze realismu, s nímž se vyrovnávala většina dobových výtvarníků, teoretiků a historiků...