Tuto knihu sepsali v americké emigraci na konci války klasičtí autoři frankfurtské školy a kriticky se v ní vypořádávají s německým nacismem. Jejich analýza však daleko přesahuje tematiku nacismu a fašismu a je dodnes provokativním podnětem k hledání ekonomických, sociálních a kulturních příčin rúzných deviací, jež s sebou přinášejí dějiny lidstva.

Adornova stať „Schéma masové kultury“ byla nalezena v autorově pozůstalosti a přestavuje volné pokračování kapitoly o kulturním průmyslu z Dialektiky osvícenství. Lze ji považovat za shrnutí Adornovy kritiky masové kultury. Čtenář v ní nalezne Adornovu diagnózu základních prvků masové kultury: reklamy, filmu, rozhlasu, hudby.

In his most important work, Max Horkheimer surveys and demonstrates the gradual ascendancy of Reason in Western philosophy, its eventual total application to all spheres of life, and what he considers its present reified domination. First published in 1947, Horkheimer here explores the ways in Nazism - that most irrational of political movements - had co-opted ideas of rationality for its own ends. Ultimately, the book is a warning of the ways this might happen again and, as such, this is a book that has never appeared more timely.

These essays, written between 1949 and 1967, focus on a single theme: the triumph in the twentieth century of the state-bureaucratic apparatus and 'instrumental reason' and the concomitant liquidation of the individual and the basic social institutions and relationships associated with the individual.

Monografie se zabývá vnitřním životem československého vyslanectví v Haagu. Jednou z výrazných činností československých vyslanců, kterou vyvinul vyslanec Miroslav Plesinger - Božinov a na jeho práci navázal jeho nástupce na postu vyslance Ivan Krno, byla iniciativa vedoucí k objevení hrobu Jana Amose Komenského v Naardenu. Pozornost se věnuje i působení konzulátů obou států. Součástí publikace jsou i stručné biografie československých a nizozemských vyslanců.