Tragikomedie z dávných časů.

Poslední příběh stále smutného detektiva se tentokrát odehrává v autorově torontském působišti, kam se Borůvkovi podařilo uprchnout z československého vězení. Ani zde se mu však nepodaří osvobodit se od českého prostředí ani od své někdejší profese. Vypravěč příběhu, Kanaďan Neil, se kromě pátrání po vrahovi své sestry pokouší zorientovat v exotickém prostředí slovanské emigrantské komunity, která si s sebou z domova do Kanady přinesla všechny své historické i osobní problémy a animozity.

Prózy Babylonský příběh a Konec nylonového věku v tomto spojení vycházejí poprvé. Navazují na sebe časově i tématicky. Děj první se odehrává těsně po válce, v mezidobí, kdy jedna éra přecházela v jinou. „Noční můra“ už tu roztahuje křídla, ale až hrdinové prózy druhé se ocitají plně v jejím stínu: je po komunistickém převratu v roce 1948, oni však stále zkoušejí žít dál tak, jak žili ve věku jazzu, večírků a nylonu.

Nové příběhy smutného detektiva, kterého čtenáři již znali z knih Smutek poručíka Borůvky (1966) a Hříchy pro pátera Knoxe (1973), napsal Josef Škvorecký v polovině sedmdesátých let. V době, kdy už bylo jasné, že pobyt v exilu se autorovi - stejně jako dalším desetitisícům posrpnových exulantů - poněkud protáhne, vracel se Josef Škvorecký domů alespoň prostřednictvím hrdinů svých knížek. V případě poručíka Borůvky to ale zřejmě nebyl návrat úplně příjemný. Praha, okupovaná od srpna 1968 spojeneckými vojsky, se stala místem zločinů...

Svazek obsahuje filmové a televizní scénáře, které autor napsal běhemdvaceti let v exilu a dosud nebyly realizovány: Láska a zrádné geny,Pekařův kluk a Zamilovaný Dvořák (podle románu Scherzo capriccioso). Zahrnuta je i divadelní hra Bůh do domu, která byla v roce 1980 uvedena na scéně torontského Nového divadla, a rozhlasová hra Noví lidé, uvedená rozhlasovými stanicemi v Kanadě a západním Německu v letech 1977-78.

Setkání v Torontu, s vraždou je už šestým příběhem hraběnky Anny Lomnické, majitelky kadeřnického salónu v Torontu, která – podobně jako všichni vyhlášení hrdinové detektivní literatury – stále přitahuje nejen zločin, ale také inspektora Kanadské jízdní policie Harloda Sinclaira. Podobně jako v minulých pěti příbězích zkušené autorské dvojice Zdeny Salivarové a Josefa Škvoreckého, které vydalo v letech 1999-2004 nakladatelství Ivo Železný, i v tomto nejnovějším pokračování stopy přivedou osobitou dvojici detektivů – i nás,...

Dnes už kultovní a také světově proslulý román Josefa Škvoreckého, jednoho z nejvýraznějších autorů české moderní literatury, zobrazuje osm posledních dnů druhé světové války na malém městě viděných očima dospívajících „pásků“, kteří se vysmívají falešným frázím a zdánlivě ušlechtilým gestům, ať už znějí srdečně vlastenecky, anebo pateticky revolučně. Teatrálnímu revolučnímu vzepětí svých otců proti kapitulujícím Němcům se kluci neubrání a Danny s kamarádem dokonce – spíš náhodou – zlikviduje německý tank a...

V celém díle Josefa Škvoreckého, plném komických zápletek lidské marnosti, zaznívá bolestný tón ztracené generace, která předčasně dospěla za války, toužila po světě bez ideologie, bez reglementace, bez násilí a nesla vzpomínku na středostavovský komfort první republiky.
Čekal ji však primitivismus politruků, pronásledování za buržoazní původ, chudoba a proletářská kultura. Škvoreckého krutě realistické prózy mají lyrický tón, jenž dosahuje nejvyšší intenzity právě v těchto dvou legendách - snech. Krásná Rebekka, která jediná z...

Spisy 29. Smutek poručíka Borůvky (1966) nebyl první detektivníknížkou, kterou Josef Škvorecký napsal, ale předcházející rományVražda pro štěstí (1962) a Vražda se zárukou (1964), které vznikly vautorské dvojici s Janem Zábranou, podepsal v zájmu jejich snazší cestymezi schvalovacími překážkami jen spoluautor. Povídkový soubor o smutnémkriminalistovi, který nyní vychází již v pátém vydání, zahájil cyklusdalších Škvoreckého detektivek, pokračující sbírkami Hříchy pro páteraKnoxe (1973) a Konec poručíka Borůvky (1975) a uzavřený...

Historický román Josefa Škvoreckého Scherzo capriccioso, který poprvé vyšel v Torontu v roce 1984, znamenal v autorově tvorbě překvapivý obrat. Několik let věnoval autor pátrání po autentických stopách, které zanechal český skladatel Antonín Dvořák ve vzpomínkách lidí, s nimiž se setkal během svého působení na newyorské Národní konzervatoři v letech 1892–1895. Na základě archivního bádání i setkání s posledními pamětníky pak Škvorecký vystavěl nejen literární portrét geniálního tvůrce, ale také působivý obraz americké společnosti...