Jedna z nejoblíbenějších povídkových sbírek I. B. Singera.

I v tomto románu I. B. Singer zkoumá propastnou komplikovanost lásky. HermanHerman Broder, hlavní postava románu, přežil holocaust a žije v New Yorku střídavě se svou manželkou, Polkou Jadwigou, a milenkou Mašou. Ani jednu z nich nedokáže opustit: částečně z lásky, částečně díky své nerozhodnosti a pasivitě, ale také kvůli tomu, že si svou ženu Jadwigu vzal vlastně z vděku, protože mu pomohla zachránit si za války život. Situace se vyhrotí, když z Evropy přijede Hermanova první žena Tamara, o které se řadu let domníval, že byla zavražděna spolu...

Povídková sbírka plná příběhů ze zaniklých židovských komunit střední a východní Evropy, v níž se autor vrací do svého dětství a mládí a rozpomíná se na skutečné postavy a historky, které se o nich tradovaly. Nechybí mezi nimi takové perly krátké prózy, jako povídky Klíč, Kominík nebo Šomele.

Sbírka povídek amerického prozaika polsko-židovského původu, který si svůj vypravěčský dar přivezl do Ameriky z rodného Polska, kde jako chlapec slýchával barvitá lidová vyprávění babiček a prababiček. Autor má hluboké porozumění pro paradoxy lidského života a zálibu v neuvěřitelných zápletkách, které přispívají k nesmírné čtivosti jeho povídek. Kniha je překladem originální sbírky povídek narozdíl od výboru Stará láska, vyšlého v Odeonu, který byl sestaven z několika různých povídkových sbírek.

Židovský učenec Jákob se po jednom z masakrů Chmelnického dostává jako otrok do zaostalé vísky v polských horách. Přes těžkou práci a nesnesitelné životní podmínky zde poznává i novou stránku života - přírodu, která ho opět sbližuje a smiřuje s Bohem. Neví sice o osudu své ženy a dětí po pogromu, ale přesto se posléze zamiluje do živočišně temperamentní Wandy, dcery sedláka. Tento osudový vztah rozehrává mistrný vypravěč I.B. Singer na pozadí reality polské společnosti první poloviny sedmnáctého století.

Tento výbor se snaží být reprezentativním vzorkem Singerovy povídkové tvorby a jsou tu zastoupeny jak jeho duchařské povídky, tak ty, které líčí obyčejné - třebaže neobyčejné - lidi. Setkáme se tu tedy s takovými postavami jako s prostou Tajbele a jejím záhrobním nápadníkem, s jurodivým newyorským impresáriem Šlojmelem, s nenapravitelným rouhačem Chazkelem, s krásnou, ale smutnou štamgastkou bistra Ester a jinými, jejichž osudy nás okouzlí i hluboce dojmou.

Mešuge byl původně napsán v jidiš a publikován na pokračování v letech 1981–1983. Pro Singerovy příznivce bude příjemným objevem, že volně navazuje na příběh jednoho z nejkrásnějších autorových románů – na Šošu. Děj románu Mešuge se odehrává už po válce v New Yorku, kam se podařilo uniknout před peklem druhé světové války vypravěči Šoši Aronu Greidingerovi. Aron se nečekaně setkává se svým přítelem Maxem, který měl to štěstí a přežil holocaust v Evropě. Je mu teď 67 let, ale přes svůj věk je vyhlášený tím, že naplno...

Pokračování románu Panství dovádí historii rozvětveného Jakobiho rodu až do posledních let 19. století, kdy se přerod židovské komunity, vymaňující se z feudálních tradic, završí všeobecným společenským kvasem a rozčarováním moderní doby. I zde autor na pozadí osudů velké polské židovské rodiny sleduje nejen vzestup a emancipaci místní židovské komunity, ale stejně tak celého Polska.

Další z vynikajících Singerových souborů povídek. Těchto jedenáct povídek vyšla v USA v roce 1961 a všechny povídky zachycují zmizelý svět polských židovských ghett před druhou světovou válkou. Bez moralizování a psychologizování, věcně a pomocí kusých dialogů vypráví Singer o barvitém světě polské židovské komunity. Jako zápletka mu často slouží vztahy mezi lidmi, láska a manželství na pozadí každodenního života, kde muži pracují a studují Tóru a Talmud, ženy pečují o domácnost a rodinu a všichni si váží tradičních ctností. I v...

Další soubor Singerových brilantních povídek. Autor na minimální ploše svým nezaměnitelným stylistickým uměním vykresluje portréty postav a postaviček, které zalidňují scénu židovského štetlu. Vybaven dokonalou znalostí lidských povah i osobní zkušeností s životem v tomto prostředí předvádí lidskou komedii nesenou lidskými slabostmi i vášněmi, touhou po druhém člověku i po Bohu, pozemským plahočením i směřováním k věčnosti.