Vladimír Čech se do našich myslí nesmazatelně zapsal svým charismatickým projevem podtrženým uhrančivým pohledem a hlasem. Jeho vysoká postava byla nepřehlédnutelná a dodávala mu přirozený, úctu budící lidský i herecký projev.

Zaposloucháte-li se do místy velmi intimního rozhovoru, seznámíte se z dosud nepoznanými stránkami Vladimíra Čecha – herce, který měl zcela určitě své největší role ještě před sebou.

Příběh maďarské katolické literatury se podobá příběhu katolické literatury české. Nejdřív zápasila o své místo v moderní kultuře, poté o překročení vlastních konfesních limitů, poté o přežití v komunistickém režimu. Antologie ...němá nauka stromů o spáse dává v ukázkách básní, próz, programových esejů i kritických reflexí nahlédnout stoletý vývoj této dosud téměř neznámé oblasti středoevropské kultury. Český čtenář se může seznámit s osobnostmi, jako byl maďarský Bedřich Fučík Sándor Sík či maďarský Václav Renč...

Gilbert Keith Chesterton: Der Mann, der Donnerstag war The Man Who Was Thursday. Erstdruck 1907. Hier in einer Ubersetzung von Heinrich Lautensack, Munchen, Hyperion-Verlag, 1910. Vollstandige Neuausgabe. Herausgegeben von Karl-Maria Guth. Berlin 2015. Umschlaggestaltung von Thomas Schultz-Overhage unter Verwendung des Bildes: Vladimir Makovsky, Das Geheimnis, 1884. Gesetzt aus Minion Pro, 11 pt."

Gilbert Keith Chesterton: Menschenskind Manalive, 1912. Hier in der Ubersetzung von Nanni Collin, Musarion-Verlag, 1926. Vollstandige Neuausgabe. Herausgegeben von Karl-Maria Guth. Berlin 2015. Umschlaggestaltung von Thomas Schultz-Overhage unter Verwendung des Bildes: Vincent van Gogh, Junger Mann mit Kornblume, 1890. Gesetzt aus Minion Pro, 11 pt."

Chestertonova dnes už klasická romantická „Ortodoxie“ je osobní i univerzální obhajobou zdravého rozumu, hlubokého smyslu lidské existence, demokracie a vznešeného poslání Západní civilizace. Jeho zábavná a veselá polemika s morbidními kazisvěty té doby, kterých za sto let od napsání ješte přibylo, je návodem k aktivnímu, dobrodružnému a barvitému životu plnému fantazie. Mistr paradoxu mluví o „potřebě spojovat důvěrně známé s neznámým (s tajemnem) a dívat se na svět tak, abychom měli současně pocit úžasu, daru i toho, že jsme tu...