Ptáme se, jak může mít Jezulátko – bezmocné Dítě – všemohoucí Srdce. Požehnání nedávají jeho „brokátové šatečky“, ale sám živý Pán, kterému dáváme i v oděvu to nejlepší. Prosté Dítě nám radí ve složitostech života. V tom je důležitá osvědčená tradice zkušenosti s Dítětem Ježíšem.
V novéně se nám po devět dní nabízejí texty o Dítěti a jeho zájmu o člověka, kterého vede ke zralosti a učí pokleknout před jediným Srdcem. Uvědomujeme si nesnáze při výchově dětí, vnímáme osud dětí bez rodičů a trpící dalšími nedostatky.