Jsme generace odsouzená k frustraci z nekonečného množství možností. Naše rodiče drtilo, že se směli posunovat pouze jako vagónky na neperspektivní tovární vlečce. Naši generaci paradoxně deprimuje, že nás žádné koleje nesvírají a že si můžeme jezdit off-road, kdekoliv se nám zlíbí. Oni marně hledali smysl života v uspěchaných manželstvích, my ho lovíme na googlu. Životní rytmus opustil uzavřený kruh zemědělské jistoty jaro-léto-podzim-zima, svištíme na nekonečném tobogánu příležitostí. Vyhraje ten, kdo umře bohatší.

Knížka Když vepři zpívaj táhlým pláčem v sobě nese více než 300 po všech koutech a muzikantech sebraných písňových textů zesnulého Jindřicha Bělehrádka. Vychází na jeho počest, a také z podnětu, aby jeho skvostná poezie znovu ožila. Knížka je současně vzpomínkou na porevuloční dobu, kdy jsme všichni společně hrávali v klubu Blaženka a Julek na Staromáku a v Alterně Komotovce na Žižkově. Pozorní čtenáři jistě znovu objeví Jindřichovu dovednost, kterou jsem vždy obdivoval, napsat v hospodě během několika málo piv na hotovou muziku...